Židovský terorismus

Židovský terorismus

Kdo jsou pachatelé nedávných útoků na křesťany a muslimy

Šlomo Fischer

V létě došlo v Izraeli k řadě útoků na Palestince, křesťanská svatá místa a homosexuály. Zdá se, že všechny jsou dílem určitého druhu židovských náboženských extremistů.

Největší pozornost věnovala média dvěma incidentům, které se odehrály koncem července: ortodoxní Žid pobodal šest účastníků pochodu homosexuálů v Jeruzalémě, přičemž 16letá Šira Banki zraněním podlehla. Terčem druhého útoku byla palestinská rodina Dawabše ve vesnici Duma na palestinském autonomním území. Otec rodiny Saad a 18měsíční Ali přitom uhořeli.

Izraelská policie krátce nato zatkla skupinu mladíků, kteří byli podezřelí z předchozích žhářských útoků proti křesťanským svatým místům, například kostelu Rozmnožení chlebů u Galilejského jezera nebo konventu Nanebevzetí Panny Marie v Jeruzalémě. Jedná se o dvacetiletého Jinona Re´uveniho, devatenáctiletého Jehudu Asrafa (pocházejí z měst El´ad a Ofakim, která obě leží v Izraeli nedaleko Tel Avivu) a „strůjce“ celé akce Mošeho Orbacha; ten žije v severoizraelském městě Safedu a byl označen jako „dospělý“. Mimochodem, v žádném ze tří případů nejde o „osadníky“, jak rychle usoudila některá média.

Dokumenty, které byly u zatčených nalezeny, by mohly naznačovat určitou spojitost i s útokem na palestinskou vesnici Duma. Jeden z nich je praktický návod jak vyrábět zápalné bomby a zapalovat budovy. Druhý představuje ideologický manifest nazvaný „revolta“, jenž popisuje cíle skupiny, k níž podezřelí patrně náležejí. Jádrem jeho obsahu je nahrazení současného demokratického Státu Izrael náboženským královstvím, které by se řídilo biblickými zákony vnucenými všem obyvatelům. Vznik tohoto útvaru má být dosažen násilnými činy proti Palestincům a proti muslimským a křesťanským svatým místům. Toto násilí má vyvolat chaos a oslabit schopnost vlády udržet kontrolu nad územím státu.

Zatčení mají patrně kontakty na hnutí tzv. „mládeže z pahorků“, mladých Židů žijících na sporných územích, kteří projevují jakýsi bohémský ultranacionalismus. Žijí v osamělých karavanech na pustých samařských kopcích, hluboko uvnitř území obývaného Palestinci. Navazují na myšlenku klasických náboženských sionistů, kteří vidí náboženskou hodnotu v osidlování Zaslíbené země, ale nově kladou důraz zejména na co největší sepětí s přírodou. Provozují biofarmy, nosí vlastnoručně vyrobené oděvy z ovčí vlny a stavějí si domy z místních materiálů. Vyhýbají se fosilním palivům a elektřinu si vyrábějí z větru nebo slunce. Kladou velký důraz na autentické sebevyjádření prostřednictvím poezie, hudby a umění a to vše se snaží spojit s ortodoxním judaismem.

Sebevyjádření však spojují také s agresivitou a pomstychtivostí. Proto se obyvatelé těchto odlehlých výsep zapojují do násilných střetů se svými palestinskými sousedy. Údajně mají na svědomí vykopávání olivovníků, trávení ovcí a potyčky se skupinami Palestinců.

Mnozí z nich necítí žádnou loajalitu k izraelskému státu, jeho symbolům a strukturám, včetně školství a armády. Velkou část tvoří teenageři, kteří utekli z domova nebo přestali chodit do školy, protože ve vlastních rodinách nebo ve školách měli problémy. Pocit odcizení od většinové izraelské společnosti ještě zesílil po odsunu židovského obyvatelstva z Gazy a severního Samaří v roce 2005.

Z této nespokojené skupiny se rekrutují pachatelé útoků na palestinské objekty i střetů s izraelskou policií a armádou. Jejich charakteristickým symbolem se stal nápis „tag mechir“, hebrejsky „cenovka“, sprejovaný na poničené objekty. Má jít o odvetu za akce, kdy armáda z rozhodnutí vlády likviduje nelegálně postavené židovské objekty.

Zdá se, že zadržení členové skupiny podezřelé ze žhářství proti křesťanským kostelům patří k malé organizaci, jež se dále radikalizovala. Opírá se o učení Jehudy Etziona, člena zakázané židovské podzemní organizace z 80. let, který tvrdil, že revolucionář, jenž reaguje na nesnesitelné porušování náboženských norem ve společnosti, je inspirován Bohem a urychluje příchod mesiáše. Takový aktivista se sám sobě stává nejvyšší náboženskou autoritou, pohrdá rabínskými autoritami i politickými vůdci osadnického hnutí, kteří se podle něj „zaprodali systému“. Považuje se za nadřazeného a věří, že jedná a mluví v souladu s čistou pravdou Tóry, bez kompromisů, jaké činí z pragmatických důvodů rabíni a politici.

Dalším zdrojem inspirace pro tyto mladé revolucionáře (nejstaršímu je 23 let) jsou ultraortodoxní aktivisté, kteří neuznávají sekulární izraelský stát, protože byl a dosud do značné míry je veden sekulárními nepraktikujícími Židy. Odmítají náboženskou platnost současného izraelského státu, jeho zákony a zvyklosti, zejména pokud se jim jeví v rozporu s Tórou.

Tyto postoje jsou v ultraortodoxním prostředí („charedim“) běžné, ale většina jeho příslušníků se aktivně neprojevuje. Existuje však skupina, která věří, že Židé, kteří podlehli pronásledování a vyhlazování v minulosti, znesvětili Boží jméno, a že je třeba na pohany „rázně udeřit“.

Někteří zadržení členové „revolty“ mají kontakt s těmito ultraortodoxními kruhy. Jejich vůdce Meir Ettinger, vnuk zakázaného nacionalistického rabína Meira Kahane, tvrdí, že „existuje mnoho Židů, kteří se necítí být vázáni zákony izraelského státu, nýbrž pouze zákony Tóry, které jsou věčné.“

Tato kombinace militantního aktivismu s ultraortodoxním odmítáním samotného státu je velmi nebezpečná. Klasický náboženský sionismus je vždy umírněný, protože uznává Stát Izrael a jeho zákony, a proto toleruje i jiné názorové proudy. Je otevřený partnerství s neortodoxními Židy a považuje takovou spolupráci za nábožensky platnou.

Ultraortodoxní aktivisté žádné takové omezení necítí. Možná právě tato ideologická inspirace představuje spojitost mezi vraždou Šiki Banki na průvodu homosexuálů a vraždou palestinského dítěte v Dumě.

Šlomo Fischer je sociolog, který se specializuje na radikální židovská hnutí.

Zdroj: Jerusalem Report, kráceno. Přel.: -mk-