Novinky

Po tom, co na území Izraele přes víkend zamířilo přes 700 raket, Křesťanské velvyslanectví Jeruzalém vyslalo v pondělí delegaci do západní části Negevské pouště, aby zjistila, co místní izraelské komunity potřebují k zajištění ochrany a jak jim může co nejlépe pomoci připravit se na další možné vyhrocení situace.

Stovky účastníků 16. ročníku veřejné akce „Kulturou proti antisemitismu“ se dnes sešly v Praze, aby vyjádřily obavy z rostoucího antisemitismu a solidaritu s židovským národem. Akce se koná při příležitosti dne památky obětí holocaustu (jom ha-šoa), který připomíná výročí povstání ve varšavském ghettu.

Na přelomu roku byly zveřejněny dva rozsáhlé průzkumy, které se věnovaly projevům antisemitismu v Evropě. Výsledky jsou varující. Dokládají prudké zhoršování situace a naznačují také nové rozdělení Evropy. Největší nárůst vykazují Švédsko, Německo, Francie, Belgie a Británie, zatímco situace v zemích na východě Evropy je ve všech ukazatelích lepší

„Situace Židů ve světě je dnes nejistá, ale alija je silná,“ píše Howard Flower, ředitel pro aliju Křesťanského velvyslanectví Jeruzalém ve svém komentáři k prudkému nárůstu aliji v loňském roce. Zesílení aliji ukazuje, že situace v různých zemích, z nichž Židé přicházejí do Izraele, je v podstatě stejná: židovské komunity čelí mnoha obtížím, ať už jde o finanční krizi, nepříznivé životní podmínky pro uprchlíky, hrozba války, antisemitské projevy, nenávistné slovní útoky a další hrozivé okolnosti.

Židům a psům vstup zakázán „Když Němci roku 1939 obsadili Československo, všichni jsme rozuměli, co se bude dít. Každý den přinesl nějaký nový protižidovský zákon. To bylo: Židům a psům vstup zakázán, všechna veřejná místa, kavárny, plovárny. Nesmělo se do kina ani do divadla,“ vypráví Hana Sternlichtová.   Jako dvanáctiletá nastoupila s rodiči do transportu, který je s dalšími Židy odvezl do Terezína. Prošla tábory Osvětim a Mauthausen, kde ji na prahu smrti vysvobodila americká armáda. Po válce odešla do Izraele, kde žije dodnes. V neděli 14. dubna 2019 bude hlavním hostem tradičního setkání, které ICEJ pod názvem „Kulturou proti antisemitismu“ pořádá v pražské Valdštejnské zahradě.

Vážení přátelé, zveme vás, abyste se připojili k tradici memoriálu věnovaného Rudolfu Vrbovi a Alfrédu Wetzlerovi, kteří riskovali životy, aby se pokusili zachránit maďarské Židy před jistou smrtí. Jejich útěk z Auschwitzu a Report, který následně sepsali v Žilině, má v dějinách holocaustu zcela zásadní význam. A ne jenom v dějinách holocaustu. Euroatlantická civilizace je v současnosti konfrontována s novými výzvami a přemýšlení o hrdinství tváří v tvář nenávisti a předsudkům je vysoce aktuální.

Na začátku roku 2019 není konflikt mezi Izraelem a Palestinci stále o nic blíže řešení. Jakýkoliv rozumný člověk by se zeptal: „Proč není mír?“ Na to je jednoduchá odpověď. Palestinci ještě mír nechtějí. Zastávám názor, že je několik důvodů, proč tomu tak je. Zaprvé, „svět“ ve své touze vidět Palestinský stát ho bezvýhradně podporuje. Jsou činěny výjimky a přijímány jako pravda: „‘Okupace‘ brání řešení. Izraelci nechtějí mír. Palestinci jsou obětí brutální ‘okupace‘, jež je charakteristická apartheidem a krutými vojenskými opatřeními.“ Takové představy jsou nadšeně podporovány na vysokoškolských kampusech, skupiny aktivistů a Palestinskou samosprávou prostřednictvím hnutí BDS.

Antisemitismus je součástí každodenního života v Německu. Projevuje se jako stereotypní ponižování Židů a judaismu, stejně jako nepatrné antisemitské předsudky a obrázky v médiích.