Vážený pane prezidente,
vážený pane předsedo vlády,
vážený pane ministře zahraničních věcí,
je nám Čechům často vyčítán nedostatek odvahy postavit se za správnou věc. V novodobé české historii ale takovou odvahu řada Čechů měla. Tomáš G. Masaryk, jehož výročí narození si 7. března připomínáme a k jehož odkazu se rádi hlásíme, ji měl. Vždy se zastal jednotlivce, či menšiny tváří v tvář nevůli většiny. Vskutku není odvahou jít s většinou, s hlavním proudem.
V dějinách každého národa přijde šťastný okamžik, kdy jeho vytrvalá touha po sebeurčení dojde svého cíle. To štěstí měly díky TGM před sto lety národy český a slovenský a před sedmdesáti lety i národ izraelský, jehož čekání bylo o to bolestivější, že probíhalo o mnoho staletí déle a ve vyhnanství. Masaryk touze po sebeurčení malého národa dobře rozuměl a podporoval ji.
Každý stát má právo určit si své hlavní město. Má je i Izrael. Česká republika toto právo Izraele vloni zdůraznila odvážnou a oceňovanou květnovou deklarací Poslanecké sněmovny. Prezident Miloš Zeman byl prvním evropským státníkem, který již v roce 2014 otevřeně vyzval k přesunu velvyslanectví do námi uznaného hlavního města – Jeruzaléma.
TGM podporoval vznik státu Izrael. Navštívil mandátní území Palestina jako vůbec první hlava státu právě s touto myšlenkou. Třicet let poté, co se TGM zasadil o náš stát, se jeho syn – Jan Masaryk – zasazoval taktéž u mezinárodního společenství o vznik státu Izrael. Krátce poté jsme byli jedinou zemí světa, která mladému Izraeli podala pomocnou ruku v podobě vojenské pomoci, a tak jej zachránila.
Komunistická totalita přetrhla silné pouto mezi našimi státy i národy na necelé čtvrt století. Krátce po listopadu 89 to byl další velký muž a státník, který se nebál zastat slabých tváří v tvář silným – Václav Havel – kdo mezi prvními kroky ve funkci prezidenta republiky obnovil diplomatické styky se státem Izrael. Od té doby ČR mnohokrát na mezinárodním poli podpořila Izrael proti většině.
Český národ byl ústy i skutky svých největších mužů a státníků vždy mezi prvními a téměř vždy proti mezinárodní většině, když bylo třeba Izrael podpořit. Pokud české velvyslanectví nebude do Jeruzaléma přesunuto jako jedno z prvních, zač by potom stály naše dosavadní postoje a deklarace? Zač bychom stáli my, jako spojenci Izraele v těžkých dobách?
Chápeme složitost takového rozhodnutí v mezinárodním kontextu i v samotné realizaci přesunu české ambasády. Bylo by možné posupovat stejně, jako další spojenci a přátelé Česka i Izraele – Spojené státy americké. Prezident Donald Trump vnímá symbolický přesun velvyslanectví na sedmdesáté výročí izraelské státnosti jako vyjádření hlubokého přátelství i spojenectví.
Stejné přátelství a spojenectví pojí i naše národy a země. Prokažme je činy, vždyť slov a deklarací už bylo dost. Přesuňme naše velvyslanectví – byť symbolicky – taktéž letos v květnu. Buďme Izraeli spojenci bok po boku se Spojenými státy americkými. Prokažme znovu odvahu a pevnost i na mezinárodním poli, tváří v tvář váhavosti, ustrašenosti a alibismu. Historie nás ocení.
V Praze dne 7. března 2018
S úctou signatáři této občanské iniciativy
Zbyněk Passer - předseda Českého spolku přátel Izraele
Denis Doksanský - ředitel Centra Sion
JUDr. Tomáš Kraus - prezident B’nai B’rith Renaissance Praha
RNDr. Mojmír Kallus - viceprezident světového ústředí ICEJ
Ing. Pavel Šrámek, MBA - bývalý místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny
Karel Sedláček - místopředseda české pobočky ICEJ