Evropská unie dala před časem německému Institutu Georga Eckerta, který se zabývá mezinárodním výzkumem obsahu učebnic, za úkol posoudit knihy, z kterých se učí děti na území spravovaném Palestinskou autonomií (PA). Předmětem výzkumu bylo 156 učebnic a 16 osnov používaných PA v letech 2017-2019.
Studie prokázala a na mnoha konkrétních příkladech doložila, co se dávno ví. Palestinské vedení nevede mladou generaci k míru a toleranci, nýbrž k násilí a nenávisti. Texty v palestinských učebnicích glorifikují násilí proti Židům, kteří jsou zobrazováni s antisemitskými stereotypy, za jaké by se nemusel stydět nacistický der Stürmer.
Zveřejnění výsledků se neobešlo bez pikantních peripetií. Zdá se, že Evropská komise je několik měsíců tajila, než byla veřejným tlakem přinucena studii publikovat. O celé záležitosti světová média taktně pomlčela, takže jste se o ní mohli dočíst hlavně v izraelském tisku. Zřejmě se taková fakta nehodí „pokrokové žurnalistice“ do krámu, když se přece musí pořád dokola psát o tom, jak jsou nevinní Palestinci obětmi izraelské agrese, která brání mírovému uspořádání na Blízkém východě.
Oficiální reakce Evropské komise je předvídatelně nemastná neslaná. Prý „vezme studii vážně a bude na základě jejích výsledků vhodným způsobem jednat“. Plánuje prý „spolupracovat s PA na podpoře dodržování standardů UNESCO pro mír, toleranci a nenásilí.“ Jistě, kozel je nejlepším zahradníkem.
Je předem jasné, jak to dopadne: evropští daňoví poplatníci budou dál platit PA miliony eur, které tato prioritně použije na odměny „mučedníkům“ (čti: pachatelům nebo jejich rodinám, kterým se podařilo zabít Žida), dále na propagaci jejich násilných činů formou pojmenovávání vzdělávacích institucí po těchto „hrdinech“ a jejich všemožnou propagací coby vzorů pro mládež, na tisk problematických učebnic a platy učitelů, kteří podle nich mladou generaci formují.
Je zřejmé, že tento přístup nikam nevede, protože příčinou problému je samotný palestinský režim, který se ani po dobromyslné intervenci evropských úředníků nezmění. Opakování stejného postupu v očekávání, že přinese odlišný výsledek, splňuje definici debility. Jestliže se evropští politici opravdu chtějí zasadit za lidská práva Palestinců, je načase zvolit radikálně odlišný přístup.
Když se začal pomalu hroutit komunistický režim, založený na lživé ideologii, pronásledování ideových oponentů i nemalé dávce antisemitismu, přispělo k jeho pádu několik faktorů. Hospodářské zaostávání podpořené sankcemi svobodného světa působilo v občanech „tábora socialismu“ stále větší nespokojenost. Strategické změny, které přinesl Gorbačov, umožnily najednou říkat nahlas to, co se dosud jen šuškalo. V takové konstelaci najednou začalo být možné leccos.
Vzpomněl jsem si na důležitý moment, který byl u nás v druhé polovině osmdesátých let velkou morální vzpruhou pro tehdejší disent. Československou socialistickou republiku navštívil francouzský prezident Francois Mitterand. Kromě oficiální státní návštěvy si však vymohl veřejně snídani s Václavem Havlem a dalšími signatáři Charty 77. To bylo něco neslýchaného. Bylo to poprvé, kdy se západní státník oficiálně setkal s někým jiným než s představitelem komunistického režimu. Narušil mu tím monopolní nárok zastupovat zájmy všech občanů ČSSR.
Co kdyby se dnešní evropští zastánci lidských práv začali zajímat o to, kdo je na palestinských územích umlčován a perzekuován? Palestinci mají dnes a denně na očích propastný rozdíl v životní úrovni ve srovnání s prosperitou svých sousedů. Abrahámovské dohody vytvořily novou atmosféru, kdy je možné veřejně říkat, že mír s Izraelem je možný, což je v přímém protikladu s oficiální ideologií palestinského režimu. Co kdyby se při nějaké návštěvě třeba evropský vysoký představitel pro zahraniční politiku chtěl setkat s Palestinci, kteří sedí ve vězení proto, že prodali půdu Židům? Nebo byli vyhozeni z univerzity, protože chtěli vzít studenty do Auschwitzu? Co kdyby se spojil s těmi, kdo opravdu chtějí mír a toleranci?
Je na čase dát zkorumpovanému, antisemitskému režimu, který zpochybňuje holocaust a hlásá genocidu, a který požaduje, aby jeho území bylo „judenfrei“, jasně najevo: už vás nebudeme tolerovat. Bylo by to v nejlepších tradicích evropské lidskoprávní politiky.
Mojmír Kallus