Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO přijala v říjnu na návrh arabských zemí dvě rezoluce, kterými se flagrantně zpronevěřuje svému poslání a sama sebe degraduje na nástroj propagandistické války proti Židům. Je to projev stejné koordinované kampaně, s níž jsme se v Česku setkali jen o pár týdnů dříve ve sporu o označení Jeruzaléma jako hlavního města Izraele v českých školních atlasech.

Nejprve prošla hlasy 24 zemí rezoluce na půdě výkonné rady UNESCO, což je orgán s rotujícím členstvím (ČR ani Slovensko nejsou v současné době jeho členy). Proti hlasovaly pouze Spojené státy, Velká Británie, Německo, Nizozemí, Litva a Estonsko, ostatních 26 zemí včetně Francie a Švédska se zdrželo. Pozdvižení způsobila zejména pasáž, v níž se Chrámová hora označuje pouze arabským muslimským názvem Haram aš-Šarif a zcela chybí hebrejský nebo anglický ekvivalent, jak je v takových případech obvyklé. To budí podezření, že cílem rezoluce je „islamizovat“ nejvýznamnější místo judaismu.

Rezoluci dokonce otevřeně kritizovala generální ředitelka UNESCO Irina Bokova, která v tiskovém prohlášení uvedla: „Dědictví Jeruzaléma je nedělitelné a každá komunita má právo, aby její dějiny a vztah k městu byly výslovně uznány. Popírat, zakrývat nebo vymazávat židovskou, křesťanskou či muslimskou tradici narušuje integritu tohoto místa a je v rozporu s důvody, pro které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.“ Jedinečnost tohoto místa vyzývá k dialogu, nikoli ke konfrontaci, poznamenává Bokova.

Jen o pár týdnů později zasedal další orgán UNESCO, výbor pro světové dědictví, kde byla schválena podobná rezoluce. Tentokrát prošla hlasy osmi delegátů z deseti.

Snahy Palestinců popírat židovskou historii Jeruzaléma jsou relativně mladé. Teprve v 90. letech minulého století začal Jásir Arafat nazývat Ježíše „Palestincem“ a jím jmenovaný muftí prohlásil, že „neexistuje žádný důkaz, že Židé kdy v Jeruzalémě žili.“ Od doby, kdy byl neexistující palestinský stát přijat za člena UNESCO, sílí propagandistický tlak právě v této organizaci. Na každé zasedání výkonné rady je automaticky zařazován bod s názvem „Okupovaná Palestina“ a díky velkému počtu přítomných muslimských států je přijetí těchto rezolucí v podstatě zaručeno.

Praktický význam takových deklarací není velký, protože nemají závazný charakter. Jde však o cílené šíření dezinformací, a proto není jedno, jak jednotlivé státy hlasují. Když na jaře Francie hlasovala pro podobnou rezoluci, vyvolalo to diplomatickou roztržku s Izraelem. Od té doby se izraelské diplomacii podařilo dosáhnout alespoň toho, že se evropské státy zdržely hlasování. To je však málo: mlčení tváří v tvář lži je vždy špatné. Navíc na Blízkém východě mohou podobné provokativní rezoluce snadno vést k eskalaci násilí.

Mezi nejhlasitější kritiky poslední rezoluce patří vedle Izraele a Spojených států Česká republika. Z iniciativy poslankyně Jany Černochové (ODS) byl tento bod mimořádně zařazen na pořad jednání a sněmovna velkou většinou 119 ze 149 přítomných hlasů schválila usnesení, jež počínání UNESCO ostře kritizuje. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že pokud by Česko bylo zastoupeno ve výkonné radě UNESCO, hlasovalo by proti.

Mojmír Kallus; zdroje: UNESCO, idnes, Ha-Aretz