I v bohaté zemi žijí chudí lidé – rozevírající se nůžky izraelské společnosti

 

Izrael čelí od okamžiku svého vzniku mnoha existenčním hrozbám. Je neuvěřitelné, že v kontextu tolika vojenských konfrontací a násilí vykazuje tato země již čtrnáct let nepřetržitého hospodářského růstu, včetně let finanční krize.

 

Přesto je v samém srdci tohoto pozoruhodného rozvoje vážný paradox. Izrael má přes všechny své hospodářské úspěchy druhou největší míru chudoby mezi zeměmi OECD. Více než izraelských 18,8 % má pouze Mexiko. Podíváme-li se na situaci dětí, téměř každé třetí izraelské dítě žije v chudobě. Přestože tedy celkově izraelské hospodářství vzkvétá, mnozí jednotlivci prožívají krizi, což rozevírá v izraelské společnosti nůžky mezi chudými a bohatými.

 

V dnešních rozvinutých ekonomikách není tento trend neznámý. Může však být velice vážný pro zemi, která potřebuje udržovat vysoký stupeň vojenské připravenosti a kvalitativní převahy i silnou sociální soudržnost, aby byla schopna porazit či odradit nepřítele. Otázka zní, jak tento problém správně uchopit? Především potřebujeme porozumět, jaké má dnes Izrael silné a slabé stránky.

 

V čem má Izrael úspěch

Člověk žasne, když si uvědomí, jak Izrael dlouhodobě přispívá svými inovacemi ke světové ekonomice. Izraelské vynálezy najdeme ve všech oborech, počínaje kapkovou závlahou až po čipy v počítačích. Tato země generuje druhý největší počet nových technologických firem na světě, hned za americkým Silicon Valley. Izrael vévodí světovým statistikám v počtu lékařských patentů na obyvatele i v investicích do výzkumu a vývoje. Makroekonomicky tyto úspěchy přinášejí zemi:

 

1) nízkou nezaměstnanost

2) vysoký růst HDP

3) relativně nízký veřejný dluh a inflaci.

 

Co Izraeli chybí

Izraelská ekonomika roste a dynamická odvětví mají nadprůměrné výsledky, ale tento růst nezahrnuje všechny vrstvy obyvatelstva. Hlavní výzvy, jimž Izrael čelí, se nacházejí v těchto oblastech:

 

  1. Nízké mzdy a nízký růst produktivity práce
  2. Stále vyšší náklady na bydlení a živobytí
  3. Nízké vládní výdaje na vzdělání a infrastrukturu.

 

Tyto nedostatky se dají vysvětlit vysokou cenou, kterou musí Izrael platit za udržení bezpečnosti, a skutečností, že ekonomika je závislá na dovozu. Svou roli hraje také fragmentovaný politický systém a zvláštní demografické problémy v segmentech ultraortodoxních Židů, přistěhovalců a arabských občanů.

 

Je důležité zmínit, že všechny tyto otázky jsou předmětem celonárodní diskuse a že na vládní úrovni jsou přijímány různé kroky. V Knesetu se byly přijaty návrhy směřující ke snížení míry chudoby (celkově 18,8 % a u dětí 31 %, přičemž v některých komunitách převyšuje míra chudoby 50 %). Nicméně na provedení všech dobrých záměrů se nedostává prostředků. Izraelská ekonomika jako celek není v krizi, ale mnozí obyvatelé v krizové situaci jsou a propadají se stále hlouběji, což má důsledky pro budoucnost celé země.

 

Proč je důležité jednat rychle

Důvody k akci nejsou primárně sociální nebo ideologické, ale ekonomické a strategické. Velká nerovnost znamená nevyužitý potenciál, který podle některých odhadů stojí Izrael dvě až tři procenta růstu HDP. Izrael má pak méně síly rozvíjet své bezpečnostní systémy nebo sociální a vzdělávací programy.

 

Řešení existují

Izraelci se vyznačují vysokou mírou sociálního cítění, ale mají-li být zastaveny negativní trendy, současná situace vyžaduje akci zdola i na vládní úrovni.

 

ICEJ chce být aktivním partnerem v těchto snahách, a proto informujeme čtenáře o projektech, které v rámci našeho oddělení pomoci realizujeme v izraelské společnosti. Vzhledem k složité politické situaci a různým citlivým otázkám vidí mnozí naději právě v nevládních organizacích, jako je ICEJ. Naše síla spočívá v budování silných partnerství a napomáhání realistickým řešením. ICEJ se chce aktivně podílet na řešení těchto problémů a pomoci těm slabším v Izraeli dostat se zpátky do hry a podílet se na hospodářském úspěchu země.

 

Dan Herron, ICEJ

 

Článek je z čísla 9-10/17