Dopis tří a reakce na něj
„V polistopadových dějinách české diplomacie lze stěží najít případ, kdy hned tři ministři zahraničí (současný a dva bývalí) reprezentující strany vládní koalice i opozice najdou společnou vůli pro sepsání názorového stanoviska a další tři bývalí ministři zahraničí společně s bývalým premiérem, reprezentující opět koaliční i opoziční strany, jim společně oponují.“
Tento citát z dopisu tří bývalých velvyslanců v Izraeli dokládá neobvyklý úkaz, který koncem května rozbouřil českou mediální scénu: předmětem široce komentované debaty se stala naše zahraniční politika vůči Izraeli. Popudem k tomu byl otevřený dopis, který zveřejnili v Právu tři ministři zahraničí – současný Tomáš Petříček (ČSSD) a dva bývalí: Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Karel Schwarzenberg (TOP 09).
Jeho obsahem je kritika zvažované „anexe části okupovaných palestinských území“, což je jeden z programových bodů nové izraelské vlády vycházející z Trumpova mírového plánu. Podle názoru signatářů by tento krok znamenal „porušení mezinárodního práva“ a Palestinci by byli „obráni o úrodná území, klíčová pro vytvoření jakékoli formy palestinského státu.“ Autoři z toho učinili závěr, že „naše politická a občanská zodpovědnost nám proto říká, že se k plánované izraelské anexi části palestinských území nemůžeme postavit jinak než výslovně kriticky“.
Na dopis ihned ostře zareagoval ústy svého mluvčího prezident Miloš Zeman, jehož následoval premiér Andrej Babiš (ANO), který konstatoval, že „za českou zahraniční politiku odpovídá vláda jako celek. Proto je neakceptovatelné, aby v tak zásadní věci, jako jsou vztahy s Izraelem, vydávali jednotliví členové vlády, v tomto případě dva ministři, své vlastní stanovisko, které na vládní úrovni nebylo nikdy konzultováno, ale které je v zahraničí vnímáno jako stanovisko České republiky“. Kritické stanovisko vydal také předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček a zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (oba za ANO). Představitelé České pobočky Židovského národního fondu (KKL) a České společnosti přátel Izraele ve společném stanovisku vyzvali k odvolání obou ministrů.
Následovalo množství dalších článků a komentářů, z nichž vybíráme ty nejzajímavější. Pod názvem „Odmítáme podrážet Izrael“ zveřejnili rovněž v Právu otevřený dopis jiní tři bývalí ministři zahraničí Jan Kohout (ČSSD), Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a Alexandr Vondra (ODS) spolu s bývalým premiérem Mirkem Topolánkem (ODS). V něm nejprve kritizují dopis z pozice veřejných činitelů, kteří se v minulosti na budování dobrých vztahů s Izraelem aktivně podíleli. „Místo mediálního výstřelu bychom očekávali, že ministr zahraničí konečně rozhodne o přestěhování české ambasády do Jeruzaléma, hlavního města Izraele. Hlava českého státu to mnohokrát verbálně slibovala, ale vláda kvůli pasivitě a alibismu ministra zahraničí zatím neudělala nic.“
Dále komentují formu, kterou se autoři rozhodli použít. „Chceme-li příteli a spojenci sdělit něco nepříjemného, učiníme to z očí do očí, a ne veřejně přes média. Zkritizovat blízkého spojence v článku, který podepíše odpovědný člen vlády, je spíš urážka a podraz.“
Autoři dospívají k závěru, že článek vnímají „jako přihlášení se k neblahým praktikám vedení EU kritizovat Izrael za každou cenu“ a kladou si otázku, „zda nevznikl na objednávku vysokého představitele EU Josepa Borrella, jemuž české spojenectví s Izraelem není po chuti.“
V týdeníku Echo následně zveřejnili své prohlášení tři bývalí velvyslanci v Izraeli, Jiří Schneider, Michael Žantovský a Tomáš Pojar. V článku nazvaném „Megafonová diplomacie vůči Izraeli je zarážející“ jako diplomaté vysvětlují, že „podobná naléhavá prohlášení se obvykle objevují v situaci bezprostředně hrozícího nebezpečí, a nikoli na počátku politického procesu. Výhrady vůči politice přátel či spojenců se obvykle tlumočí tradičně diskrétními diplomatickými metodami. V situaci, kdy někteří z týchž představitelů české diplomacie radí k diskrétnímu postupu při tlumočení našich výhrad k politice Ruska nebo Číny, je přechod na megafonovou diplomacii vůči Izraeli zarážející.“ Diplomaté také upozorňují na nebezpečný precedens, kdy dopis odvolávkou na „právo na návrat“ palestinských uprchlíků podporuje „trvalý princip palestinské zahraniční politiky“, a konstatují, že „pro Izrael by se vyslyšení podobných dobře míněných rad rovnalo likvidaci židovského státu jako národní domoviny.“
V salonu týdeníku Echo byl zveřejněn přepis debaty, jíž se účastnili mimo jiné aktéři výše uvedených dopisů, Karel Schwarzenberg a Alexandr Vondra. Vondra na téma údajného vlivu EU s odvoláním na své dobře informované zdroje prohlásil, že poté, co ministr Petříček tlumočil stanovisko vlády, že Trumpův plán je dobrým základem pro jednání, „dostal vynadáno od Josepa Borella, že to není dostatečně evropské, to znamená dostatečně propalestinské.“ Dostal prý za úkol vystoupit, a společně se dvěma známými hlasy „vyprodukovali stanovisko, které je všechno, jen ne vyvážené.“
Sestavil: -mk-