Český parlament vyzývá vládu k vyšetřování válečných zločinů Hamásu

Český parlament vyzývá vládu k vyšetřování válečných zločinů Hamásu

Celkem 127 poslanců a senátorů, včetně obou předsedů Sněmovny a Senátu, podepsalo výzvu české vládě, aby podala k Mezinárodnímu trestnímu soudu podnět k prošetření válečných zločinů spáchaných hnutím Hamás.

Místopředseda Senátu Jiří Oerfalzer během návštěvy skupiny senátorů v Izraeli o tomto výrazu solidarity osobně informoval zástupce Knesetu. Předseda Knesetu Miki Levy odpověděl: „Stát Izrael a židovský národ jsou České republice a českému lidu vděční.“

Text výzvy:

Desetidenní bombardování izraelských měst teroristickými organizacemi Hamás a Islámský džihád ukázalo, že je nutné, aby se mezinárodní společenství aktivně bránilo proti vysoce organizovanému a některými státy podporovanému terorizmu.

Členové a členky obou komor Parlamentu ČR oceňují postoj Ministerstva zahraničí ČR během konfliktu Izraele s teroristickým hnutím Hamás a při nedávném jednání Rady pro lidská práva OSN. V této souvislosti níže podepsaní členové a členky Parlamentu ČR vydávají výzvu. 

Za jedenáct dní bylo vystřeleno z Gazy 4.360 raket, které směřovaly na civilní obyvatelstvo, v hustě obydlených oblastech Izraele. Navíc – k palbě na civilní cíle byly používány i střely se zakázanými šrapnely. Ačkoli považujeme stanovisko ČR k jurisdikci Mezinárodního trestního soudu za dlouhodobě neměnné, jsme toho názoru, že tyto činy by neměly ujít pozornosti tohoto soudu.

Proto:

1. Vyzýváme vládu ČR, aby podle čl. 14 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, podala Žalobci Soudu oznámení o situaci nasvědčující tomu, že byl spáchán zločin nebo zločiny spadající do jurisdikce toho Soudu.

2. Dále navrhujeme, aby vláda ČR požádala Žalobce o vyšetření situace s cílem zjistit, zda je důvod vznést proti určité osobě nebo osobám obvinění z takových zločinů. Pachateli jsou osoby, které k palbě daly rozkaz, politický pokyn i ty, které vedly střelbu.

V r. 1998 byl Římským statutem ustaven Mezinárodní trestní soud, do jehož působnosti patří stíhání nejtěžších zločinů, jako jsou agrese, válečné zločiny, zločiny proti lidskosti apod. Podle čl. 8 odst. 2) písm. b) Římského statutu Mezinárodního trestního soudu se válečnými zločiny rozumí zejména bombardování měst, vesnic, obydlí nebo budov, které nejsou bráněny a nejsou vojenskými cíli či úmyslné vedení útoků proti civilnímu obyvatelstvu jako takovému. Stejně tak válečnými zločiny jsou úmyslné zahájení útoku s vědomím, že v souvislosti s takovým útokem dojde ke ztrátám na životech nebo zranění civilních osob či poškození civilních objektů.

Ke všem těmto zločinům nepochybně došlo a není rozhodné, že díky extrémní úspěšnosti izraelské protivzdušné obrany došlo „jen“ ke třinácti ztrátám na životech v Izraeli.

Rada bezpečnosti OSN nedokázala po celých deset dní tomuto bombardování zabránit. Izrael se sám žalobou u tribunálu bránit nemůže, protože není členem římských dohod. Stejně tak ani Spojené státy nemohou podat návrh z podobného důvodu. Na druhé straně útočníci spoléhají, že pravomoc Mezinárodního trestního soudu na Hamás ani na Islámský džihád nedopadá, protože Gaza není mezinárodně uznaným státním útvarem, a žádný z členských států OSN tam nevykonává jurisdikci. Je to však omyl – osoby, které vydaly rozkaz k palbě na spící města, a které se v Gaze skrývají, mají zpravidla občanství jiné země. A na ně se pravomoc tribunálu vztahuje.

Tato výzva vládě ČR byla souhlasně projednána na setkání Parlamentní skupiny přátel ČR – Izrael dne 3. 6. 2021.  

Zdroj: Ing. Karel Sedláček, výkonný místopředseda České společnosti přátel Izraele