Jak pokračují vzdělávací programy ICEJ na školách

Rozhovor s 2. místopředsedou ICEJ ČR, lektorem a regionálním koordinátorem projektu „Světlo paměti“ Radkem Hejretem

Jak pokračují přednášky o holocaustu a antisemitismu na českých školách v rámci projektu Světlo paměti?

Vzdělávací projekt Světlo paměti, jehož tříleté financování ze Strukturálních fondů EU vloni v létě skončilo (projekt ICEJ v partnerství s Židovským muzeem v Praze a Terezínskou iniciativou nesl název „Centra vzdělávání a dialogu“ a umožnil uskutečnění více než 1600 přednášek; pozn. red.), nadále pokračuje i přes obtížnější finanční situaci. Ještě pro rok 2012 jsme získali návazný grant Ministerstva školství, z něhož jsme mohli na podzim loňského roku pokrýt 180 přednášek. Jak už jsme psali v minulém čísle, MŠMT nám neudělilo podporu ani v jednom z pěti podaných grantů na rok 2013. To zásadně ovlivňuje naše další fungování. Výsledkem je přechod do úsporného režimu provozu, který zahrnuje ukončení pracovního poměru s třemi regionálními koordinátory a výraznou redukci rozsahu přednášek všech lektorů. V období, kdy byl projekt v plném běhu, se uskutečňovalo asi 100 přednášek v ČR za měsíc. V tomto školním roce se koná nejvíce 20 přednášek za měsíc. Počet aktivních lektorů se snížil z 36 na 13. I přes ztížené podmínky financování certifikovaní lektoři (B. Denková, M. Göblová, R. Hejret, J. Hlávková, J. Hofmanová, R. Horák, M. Kadlecová, M. Koťátko, A. Michalcová, M. Malina, P. Plaňanský, A. Slobodová, M. Slunečková) nadále doprovázejí pamětníky šoa do českých škol a konají vlastní přednášky.

Podařilo se získat podporu pro projekt od několika sponzorů - nadací a jednotlivých dárců. Kteří to jsou? Jak velká přibližně je celková částka, která byla do dnešního dne poskytnuta na Světlo paměti z jiných než státních fondů?

Ano, snažíme se zajistit další finance nejenom jednáním na MŠMT a na úrovni jednotlivých krajů, ale i oslovením potenciálních sponzorů z privátní sféry. Hledáme alternativní zdroje, abychom zajistili alespoň částečně pokračování dosavadní činnosti.

Na vzdělávací projekt jmenovitě přispěla Nadace OKD částkou 100 000 Kč, Nadace E.On poskytla 48 000 Kč, firma 3P projekt 100 000 Kč, Barum Holding Otrokovice 16 000 Kč, další příspěvky přišly od menších firem a jednotlivců. Nadace Konrada Adenauera věnovala na rok 2013 dotaci pro 25 přednášek, Městský úřad v Náchodě poskytl grant na 5 přednášek. Celková výše sponzorských darů pokryla náklady na uskutečnění 136 přednášek a besed na základních a středních školách.

Strategickým partnerem se pro nás stává křesťanská Nadace Mezinárodní potřeby, která vloni v srpnu schválila dlouhodobou podporu mé činnosti a od letošního září začne podporovat také lektorskou práci Moniky Slunečkové z Českých Budějovic.

Nabízí se také možnost přímého proplácení přednášek od samotných škol. Realizovalo se již, nebo je v plánu přistoupit na způsob tohoto financování?

Nyní jsme v mezidobí, kdy hledáme systémové řešení. Musíme ho najít do konce školního roku, aby od září mohl být vyslán jasný signál všem lektorům a samozřejmě školám. Teď je tedy taková situace, kdy část lektorů čerpá peníze z grantů, nadací nebo od soukromých dárců. Další část nečerpá žádné peníze, ale dělá přednášky zdarma, prostě proto, že cítí, že je potřeba v práci na školách pokračovat, a jejich osobní situace toto řešení umožňuje. – Zde je třeba říct, že mnozí pamětníci, poté co se dozvěděli o nedostatku zdrojů, se dobrovolně zřekli svého práva na odměnu. – A pak je tu úzká skupina lektorů, která už zkouší individuálně se domluvit se školami na určité formě úhrady, zejména cestovních výdajů. Zdá se, že do budoucna se bez nějaké formy spoluúčasti škol neobejdeme.

Projekt je významně založen na spolupráci s pamětníky holocaustu, kteří studentům vyprávějí o tom, čím osobně prošli. Jak dnes spolupráce pokračuje?

Danou skutečností je, že pamětníků ubývá a zdraví už jim tolik neslouží. Například paní Kottová  byla v poslední době nucena zrušit plánované besedy, podobně paní Hošková. Přeživší holocaustu tedy ubývají, zájem o ně roste a nás to nutí, abychom přemýšleli o tom, jak bude vypadat ona vzdělávací část bez nich. Je to věc velmi citlivá a osobní, protože my je máme všichni rádi. Myslím, že za ta léta společných cest se už vytvořila osobní přátelská pouta. A právě proto víme, kde jsou hranice. Není prostě možné devadesátiletého člověka, který se necítí dobře, nějak nutit do toho, aby přišel do školy a podělil se o svůj životní příběh. Nový model přednášek počítá s tím, že lektoři znají velmi dobře životní osudy pamětníků a dokáží je předat. K tomu také mohou přispět dokumentární filmy s pamětníky natočené v rámci projektu Centra vzdělávání a dialogu. Samozřejmě už to nikdy nemůže být tak autentické, jako když před žáky stojí člověk, který šoa přežil.

V dubnu jsem se zúčastnil spolu s Petrem Plaňanským sněmu Terezínské iniciativy sdružující české pamětníky. Oslovili jsme vážené přítomné jako zástupci ICEJ v krátkém proslovu a poděkování. Rád bych z něho část citoval:

„…Za těch uplynulých více než pět let se nám společně podařilo oslovit přes 70 000 žáků ve věku 13–20 let. Proč zdůrazňuji slovo společně – protože jste to vy, žijící svědkové hrůz holocaustu, kteří nás často do škol doprovázíte. A že setkání s vámi je pro mladou generaci to nejcennější, dokumentují zpětné reakce žáků. … Měl jsem tu čest stejně jako moji další kolegové doprovázet několik pamětníků při besedách na školách. Na našich společných cestách vznikalo osobní přátelství – tedy to nejcennější koření lidského života. Děkuji, že jste nás přizvali do svých příběhů, že jste nám otevřeli své rodiny. Když nám to dovolíte, budeme těmi, kdo vaše příběhy ponesou dál.“

V průběhu realizace projektu „Centra vzdělávání a dialogu“ byly navázány kontakty se 14 „pilotními“ školami v celé ČR. Jak se vyvíjí spolupráce s nimi?

Pilotní školy se po skončení tříletého projektu CVD pro nás staly školami partnerskými. To se projevilo např. tím, že v srpnu pojede skupina 25 učitelů z těchto škol do Izraele na týdenní seminář pořádaný Mezinárodní školou pro studium holocaustu při Jad Va-šem. Jsou to právě učitelé škol, které se podílely na pilotním ověřování vzdělávacích a metodických materiálů Jad Va-šem v prostředí českého školství. (Komplet výukových materiálů byl pro české školy připraven ve spolupráci s touto renomovanou institucí v rámci projektu CVD; pozn. red.) Mezinárodní škola pro výuku holocaustu při Jad Va-šem má velký zájem na tom, aby se rozšířil počet českých učitelů, kteří by vyučovali tematiku holocaustu podle nejnovější metodiky Jad Va-šem. Ta v základu spočívá v předávání konkrétního příběhu a jeho využití k vzdělávání.

Z pilotních škol jsou tedy školy partnerské. Zvou si naše lektory, probíhají tam přednášky a další práce. Zjišťujeme, že je přirozené, že učitelé, kteří projevují zájem o tematiku antisemitismu a holocaustu, mají zájem také o přednášky o moderním Státu Izrael.

Zde můžeme dobře navázat: ICEJ bylo vloni přizváno ke spolupráci na projektu pro školy „Cemach“.  

Ano, Izraelské velvyslanectví nabídlo účast ICEJ na projektu „Cemach“. Jedná se o projekt přednášek o moderním Izraeli na školách. Cíle projektu jsou dva: představit současný Stát Izrael v jeho rozmanitosti a motivovat studenty k účasti v soutěži. Přednášky může také doprovázet výstava, kterou realizuje Cemach. V prvním loňském ročníku projekt fungoval tak, že byla nabízena beseda s velvyslancem Státu Izrael v angličtině. Na základě besedy proběhla diskuse a žáci byli motivováni k účasti v soutěži (v kategorii literární, výtvarné a internetové). Izraelský velvyslanec velmi ochotně jezdí na besedy se studenty.

Od ledna se nám podařilo vstoupit s projektem Cemach do partnerské spolupráce. Proběhlo jednání s manažery projektu a dostali jsme plnou důvěru konat přednášky. Stal jsem se vedoucím a koordinátorem projektu za ICEJ. Původním cílem bylo oslovit několik set studentů, tak aby se alespoň 200 z nich zapojilo do soutěže. Nakonec se do soutěže přihlásilo asi 500 žáků. Na tomto výsledku, který překonal očekávání, mají nemalou zásluhu lektoři ICEJ, přičemž zatím fungují pouze dva (Lenka Veselá a já) z plánovaných pěti. Vykonali jsme celkem 13 přednášek, a to v měsíci únoru a březnu. Termín odevzdání závěrečných tematických prací byl 21. duben. Předání cen proběhlo 13. května v Památníku Lidice. 7 hlavních cen představuje týdenní poznávací zájezd do Izraele o letošních letních prázdninách.

Mám z účasti v projektu a možnosti realizace dalších přednášek upřímnou radost. Věřím, že těmito přednáškami pro studenty středních škol se ještě více přibližujeme poslání ICEJ. 

Radka Hejreta se ptal Benjamín Železník