Průzkum potvrzuje příklon mladých k tradici
Podle nového průzkumu se mladí Izraelci po 7. říjnu více obracejí k tradici, zatímco u sekulárních víra v Boha od úroku Hamásu klesá.
Výsledky průzkumu provedeného Jewish People Policy Institute (JPPI) ukazují, že dva roky od 7. října 2023 a v době nejdelší války v dějinách Izraele se mnohé komunity a skupiny v izraelské společnosti obracejí k víře, ať už jde o tradiční Židy nebo Araby. Současně mezi sekulárními Židy, kteří tvoří největší část izraelské společnosti, uvedl každý pátý, že jeho víra v Boha oslabila, zatímco pouze 6 % cítí její posílení.
Průzkum, který se dotazoval více než 1200 dospělých Izraelců, zjišťoval také posuny politických preferencí a konstatuje u židovské populace zřetelný posun doprava.
„Když se píseň o Bohu, jejíž slova složil rabín, stane nejpopulárnějším hitem v zemi, musí to být znamení něčeho hlubšího,“ řekl ředitel JPPI Shuki Friedman. Měl na mysli píseň „On mě má vždycky rád“ (hebrejsky „Tamid Ohev Oti“). Slova napsal chasidský rabín Shalom Arush a píseň, kterou nazpíval Sasson Shaulov, nasbírala od září 2024, kdy byla zveřejněna, na 43 milionů zhlédnutí, čímž překonala izraelské žebříčky. 44 % židovských respondentů uvedlo, že píseň popisuje, jak se cítí nebo jak by se chtěli cítit.
Friedman říká, že si povšiml i jiných výrazů rostoucího zájmu o náboženství na sociálních sítích a jiných platformách. „Získali jsme dojem, že mnozí Izraelci se přibližují k víře a osvojují si náboženské praktiky, tak jsme se rozhodli provést dotazování. Výsledky ukazují, že naše domněnka byla správná.“
Na dotaz, zda od začátku války dodržují náboženské tradice více, méně, nebo stejně, odpovědělo 27 % židovských respondentů, že více, 8 % méně a 62 % asi stejně, 3 % nevědělo. U Židů do 25 let to bylo o 33 % více, 8 % méně a 56 % stejně, a 3 % nevědělo. V arabské komunitě byla tato čísla 23 %, 8 %, 56 % a 14 %.
Obdobně v židovské populaci odpovídali respondenti na otázku, zda se jejich víra v Boha upevnila nebo oslabila: 28 %, 9 % a 59 %. Mezi mládeží uvedlo 35 %, že jejich víra se upevnila, u 10 % oslabila a u 49 % zůstala stejná. Mezi arabskými respondenty řeklo 37 %, že víc věří v Boha, 4 % méně a 52 % stejně jako dříve.
Friedmanova analýza výsledků říká, že průzkum nenaznačuje nárůst rigidní religiozity, ale „spíše přiblížení se k tradici“. Vysvětluje to takto: „Bylo by korektnější říci, že Židé v Izraeli se stávají tradičnějšími, spíše než více nábožensky praktikujícími.“
Podle údajů ústředního statistického úřadu ze září tohoto roku se asi 43 procent dospělých Židů identifikuje jako sekulární, dalších 22 % jako tradiční, ale ne silně praktikující, 12 % tradiční a do jisté míry praktikující a 23 % praktikující, což v Izraeli obecně znamená ortodoxní. Necelá polovina této skupiny se identifikuje jako ultraortodoxní (charedim).
Mezi sekulárními respondenty uvedlo asi 10 %, že jsou více praktikující než dříve, zatímco 15 % uvedlo, že méně, a jen 6 % řeklo, že jejich víra v Boha posílila, zatímco u 20 % oslabila.
„Sekulární lidé se pohybují opačným směrem než ostatní skupiny, ale musíme mít na paměti, že dnes reprezentují jen asi 40 % populace, a pokud vezmeme v úvahu mladší generace, jejich podíl je ještě nižší,“ vysvětluje Friedman. „Navíc, pokud je někdo sekulární, pak se mnoho nemění, pokud své náboženské praktiky ještě oslabí.“
Na otázku, zda podle něj výzkum ukazuje na rostoucí polarizaci mezi náboženskými a sekulárními skupinami v izraelské společnosti, Friedman odpovídá skepticky.
„Podle mě vidíme hlavně zvýšený zájem o náboženství mezi lidmi, kteří jsou tradiční a žijí víceméně sekulárním životem, takže dopad nemusí být příliš velký.“
Výsledky průzkumu jsou konsistentní s obdobnými studiemi zveřejněnými dříve.
JPPI také zkoumal, zda respondenti změnili svou náboženskou identifikaci po 7. říjnu. Výsledky ukazují, že změny jsou minimální: 6 % dříve zcela sekulárních se nyní označuje za lehce tradiční a 11 % tradičních a mírně praktikujících se označuje za „liberálně praktikující“.
Na otázku, kterých náboženských praktik se změny týkají, například účasti na bohoslužbách, zapalování svící nebo cudného oblékání, se zdaleka nejvíc respondentů přiklonilo k modlitbě: 31 % židovských respondentů a 38 % Židů do 25 let uvedlo, že se od 7. října modlí víc než dřív.
Průzkum se zajímal také o to, zda u respondentů došlo od války ke změně politických preferencí. V tomto případě se ukazuje významný posun doprava.
Podíl židovských zastánců „tvrdé pravice“ vzrostl z 11 % na 19 % a „pravice“ z 24 % na 28 %, přičemž podíl „umírněné pravice“ a „pravého středu“ poklesl (z 18 % na 14 %, resp. z 14 % na 9 %). „Střed“ zůstal stabilní na 9 %, „levý střed“ poklesl z 9 % na 7 %, „umírněná levice“ zůstala na 5 %, „levice“ poklesla ze 4 % na 3 % a „tvrdá levice“ zůstala na 1 %. Pět procent se nedokázalo s žádnou skupinou identifikovat.
Průzkum ukazuje, že daleko více lidí se posunulo doprava než doleva. Například mezi těmi, kteří se identifikovali před 7. říjnem jako pravý střed, se 59 % posunulo doprava, 31 % zůstalo a 10 % se posunulo doleva. Mezi příznivci levého středu se 49 % posunulo doprava, 40 % zůstalo a 11 % se posunulo doleva.
„Je vidět, že změny politických preferencí jsou zřetelnější než náboženských“ říká Friedman. „Politické názory se staly pravicovějšími. Obě sady dat jsme vzájemně nekorelovali, ale vnímáme jasnou indikaci, že existuje silné spojení mezi religiozitou a pravicovými názory: v zásadě se dá říci, že čím jste religióznější, tím větší je pravděpodobnost, že budete mít pravicové názory.“
Současně Friedman vysvětluje, že se podle těchto údajů nedají předpovídat výsledky voleb plánovaných na příští rok. „V Izraeli je často těžké politické strany zařadit na pravolevé spektrum. Proto nemůžeme odhadnout, zdali budou mít tyto výsledky ve volbách nějaký dopad. Jediné, co se dá obecně konstatovat, je, že levice oslabuje.“
Zdroj: Times of Israel, -mk-