Centra vzdělání a dialogu 

  •  
    Lektoři ICEJ strávili týden v Jad VaŠem

    Lektoři české pobočky ICEJ zapojení do projektu „Centra vzdělávání a dialogu“ a proškolení pracovníky Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze dostali jedinečnou příležitost prohloubit si své vzdělání v oblasti výuky o holocaustu. Díky partnerství s Mezinárodní školou pro studium holocaustu při Jad Va-šem (ISHS) absolvovalo v září 25 lektorů intenzivní týdenní seminář v Jeruzalémě.

    Seminář byl připraven na míru pracovnicemi Jad Va-šem Chavou Baruch, která již dvakrát školila naše lektory v Praze, a Miriam Mouryc, která pochází z České republiky. Lektoři zaslali předem svou přípravu, podle které již v současnosti realizují své přednášky na školách. V průběhu semináře při workshopech pak prezentovali jednotlivé části své přednášky a byli hodnoceni odborníky z Jad Va-šem. Jejich práce sklidila uznání. „Jsem překvapena tím, jak velké pokroky od našeho prvního setkání udělali. Je vidět, že věnovali přípravě hodně času,“ hodnotila jejich výkony Chava Baruch, která ocenila jejich motivaci a ochotu se učit.

    Seminář byl sestaven tak, aby lektorům pomohl dále zkvalitnit přednášku nabízenou základním a středním školám. Vyslechli přednášky o světě Židů před začátkem holocaustu, o nacistické ideologii, historii „konečného řešení“ v kontextu dějin druhé světové války, roli ghett i vyhlazovacích táborů. Další část představovaly pedagogické přednášky a workshopy, při nichž byl prezentován základní vzdělávací přístup Jad Va-šem spočívající v důrazu na osobní příběh a představení obětí jako lidských bytostí, nikoli hromad mrtvol. Nacisté zbavili oběti identity, místo jmen jim dali čísla. Jad Va-šem se snaží jména jim vracet. Byly probírány různé výukové moduly přizpůsobené věku žáků, dále ukázka práce s filmovými materiály, využití výtvarného umění i literatury při výuce holocaustu a představen byl i modul, který ukazuje, jak mluvit o pachatelích. Charakteristickým rysem přístupu Jad Va-šem je prezentace těžkých morálních dilemat, jimž byli lidé v době holocaustu vystaveni.

    A jak hodnotili seminář sami účastníci?

    „Nejvíc se mě dotýkalo, že můžu prožít čas s těmi, kterých se ty hrozné události dodnes bytostně dotýkají,“ řekl Petr Plaňanský.

    Alice Michalcová dodává: „V Jad Va-šem jsem poznala, že téma holocaust se dá vyučovat způsobem, který mění a vede lidská srdce tak, že už nikdy nemohou být lhostejná k útlaku a utrpení druhých lidí, a k ostražitosti a nesouhlasu se sebemenšími projevy antisemitismu a rasové či jiné nesnášenlivosti, protože jsme viděli, jak velkého zla jsou lidé schopni, pokud jim to nevšímavá společnost umožní.“

    „Seminář byl zrealizován naprosto profesionálně a kromě získaných odborných znalostí mě nejvíce povzbudilo a inspirovalo osobní nasazení a entusiasmus těch, kdo se na realizaci semináře podíleli - od vedení ISHS, přes přednášející až po neskutečnou Chavu, která nás doslova maminkovsky opečovávala“, shrnul své dojmy Jaromír Klimek.

    ICEJ; foto Benjamin Železník

  •  
    Zpráva o prvních aktivitách projektu

    Jak jsme již informovali, česká pobočka ICEJ zahájila v loňském roce tříletý projekt „Centra vzdělávání a dialogu“, pro který získala podporu Evropského sociálního fondu prostřednictvím MŠMT v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

    Jádrem projektu jsou přednášky a besedy na školách, které uskutečňují naši lektoři vyškolení ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze (VKC), v drtivé většině případů doprovázeni pamětníky přeživšími holocaust, kteří vyprávějí mladé generaci svůj životní příběh. Od počátku projektu do konce roku bylo formou přednášek nebo workshopů osloveno již přes 4500 žáků středních škol.

    Na počátku jsme se věnovali hlavně školení lektorů, kteří hrají nepostradatelnou roli pro zajištění přednášek na školách, a tedy pro další zdárný průběh celého projektu. Proběhly celkem čtyři dny speciálních seminářů ve VKC. Dva dny byly určeny pro nové adepty, kteří pak měli napsat formou písemné práce vzorovou přednášku. Z 55 účastníků jich 25 práci odevzdalo a z nich 12 obdrželo nebo v nejbližší době (po splnění posledních podmínek) obdrží osvědčení, které je opravňuje působit na školách. Připojí se tak k dalším 16 lektorům, kteří již osvědčení mají a na školách jsou již aktivní. Další dva dny byly určeny jako další vzdělávání pro aktivní lektory, z toho jeden byl mimořádně naplánován, abychom využili nabídky Jad Va-šem a přítomnosti lektorky Chavy Baruch v České republice. Tento seminář byl velmi přínosný a chystáme se v navázané spolupráci pokračovat. Budeme tak mít možnost využít nejnovějších pedagogických přístupů vyvinutých v posledních letech v Jad Va-šem a přinášet tyto poznatky do České republiky.

    Projekt počítá s dalším vzděláváním lektorů formou každoročních seminářů i s průběžnou asistencí a monitorováním. Lektorem se může stát kdokoli, kdo je aktivním křesťanem a má zájem spolupracovat s ICEJ, tzn. souhlasí se základními cíli naší organizace v oblasti židovsko-křesťanských vztahů. Denominační příslušnost nerozhoduje. Vstup do této činnosti je možný vždy v září každého kalendářního roku, kdy se koná úvodní dvoudenní seminář v Praze. Zveme k účasti na této práci další potenciální zájemce.

    Mojmír Kallus

  •  
    V srpnu startuje dosud největší projekt české pobočky ICEJ

    Vzdělávací programy hrají již několik let stále důležitější úlohu v práci české pobočky ICEJ. Cítíme totiž velmi naléhavě, že je třeba, abychom se snažili ovlivnit mladou generaci, která už nemá naši zkušenost s komunistickou totalitou, a proto je v mnohém svobodnější, ale také naivnější vůči zlým režimům a jejich propagandě. To se může projevit také ve větší náchylnosti nechat se ovlivnit předsudky namířenými proti Izraeli a Židům.

    Současně je v naší zemi vnímán rasismus a antisemitismus jako rostoucí problém, kterému stávající vzdělávací systém není schopen účinně čelit. Zde se protíná zájem ICEJ se zájmem celospolečenským a ukazuje se, že jako nestátní organizace, která disponuje motivovanými dobrovolníky působícími na celém území státu, se můžeme stát dobrým partnerem oficiálním institucím.

    Tento potenciál našel konkrétní odezvu v podobě schválení naší žádosti o grant v rámci programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který administruje Ministerstvo školství. Díky podpoře Evropské unie obdrží ICEJ v následujících třech letech významnou částku na realizaci přednášek o antisemitismu a holocaustu na školách, vzdělávání lektorů a vznik Center vzdělávání a dialogu po celé republice. Jako křesťané se tak budeme moci významným způsobem podílet na formování nové generace a současně splácet dluh, který máme vůči židovské komunitě za celá ta staletí, kdy jsme sami šířili protižidovské předsudky.

    Základem jsou přednášky na školách

    Jádrem projektu jsou právě přednášky, které jsme pod názvem „Světlo paměti“ začali realizovat již před dvěma roky. V současné době máme zkušenosti s takřka stovkou prezentací na nejrůznějších školách po celé republice, které uskutečnili naši dobrovolní lektoři, v drtivé většině případů doprovázeni pamětníky přeživšími holocaust, kteří vyprávěli mladé generaci svůj životní příběh.

    Tato činnost by nebyla možná bez silného a historicky zcela bezprecedentního partnerství s židovskými organizacemi. Jednou z nich je Terezínská iniciativa sdružující přeživší holocaustu, která je neformálně naším partnerem už dlouho a jejíž účast je nyní formálně stvrzena i partnerskou smlouvou v rámci nového projektu. Druhým a neméně významným partnerem je Židovské muzeum v Praze, hlavní česká instituce zabývající se studiem holocaustu, která mimo jiné disponuje akreditací Ministerstva školství v otázkách výuky antisemitismu a holocaustu. Díky vstřícnosti ředitele ŽM dr. Leo Pavláta a velmi dobré praktické spolupráci s vedoucí Vzdělávacího a kulturního centra ŽM (VKC) Miroslavou Ludvíkovou a její kolegyní Zuzanou Tláškovou se už před dvěma lety rozjel unikátní projekt spolupráce s křesťany.

    Židovské muzeum již řadu let pořádá semináře pro učitele českých škol o tom, jak učit o holocaustu a antisemitismu. Nyní jsou podobné kurzy k dispozici také lektorům ICEJ. Lektorem se může stát kdokoli, kdo je aktivním křesťanem a má zájem spolupracovat s ICEJ, tzn. souhlasí se základními cíli naší organizace v oblasti židovsko-křesťanských vztahů. Denominační příslušnost nerozhoduje. Po absolvování úvodního dvoudenního školení pak skládá písemnou zkoušku v podobě vzorové přednášky. Jestliže jeho práce obstojí, obdrží certifikát opravňující k přednáškám na školách, a tím může začít jeho účast v projektu. Předpokládá se, že lektoři si pak jednotlivé přednášky na školách budou domlouvat sami. V rozpočtu projektu je počítáno jak s odměnou pro lektora, tak s uhrazením nákladů na cestovné.

    Je jasné, že dvoudenní školení neudělá z nikoho profesionálního lektora. Projekt proto počítá s dalším vzděláváním formou každoročních seminářů i s průběžnou asistencí a monitorováním ze strany vedoucích projektu i pracovníků VKC. Ti nejlepší lektoři mají vyhlídku, že se mohou časem zúčastnit i zvláštního semináře, který pořádá muzeum holocaustu Jad Va-šem v Jeruzalémě.

    Úkolem lektorů není učitele nahradit, ale doplnit. To je podstata celého projektu Center vzdělávání a dialogu. Ani ty nejlepší školy totiž nemají dostatečnou kapacitu na to, aby zajistily adekvátní seznámení s holocaustem a antisemitismem pro všechny své žáky. Lektoři, vybaveni základními odbornými znalostmi a často v doprovodu pamětníka, přicházejí na školy, aby toto téma přednesli. Z jistého pohledu se tak stávají vyslanci VKC, kteří umožní daleko větší rozšíření práce Židovského muzea, než by bylo možné pouze prostřednictvím vyškolených učitelů. Navíc už samotný fakt, že jsou křesťané, je dostatečně výmluvný: součástí jejich výkladu je také pasáž o protižidovských předsudcích církve a o tom, jak opravdové pokání může tuto neblahou historii měnit.

    Projekt je zaměřen především na střední školy, ale přednášky se mohou konat i ve vyšších ročnících základních škol. Jasná věková hranice není stanovena a je v odborných kruzích předmětem debat. V zásadě platí, že čím nižší je věk žáků, tím více záleží na předchozí přípravě, kterou provádí učitel.

    Dialog - spolupráce se školami a nejen s nimi

    Uskutečněním přednášek však projekt nekončí. Jeho hlavní kvalitativní přínos spatřujeme v možnosti navázat se školami partnerskou spolupráci. V první fázi počítáme s tím, že vybereme několik pilotních škol, s nimiž jsme už kontakty úspěšně navázali, a nabídneme jim systematickou pomoc při řešení problematiky rasismu a předsudků. To znamená nejen, že dodáme své lektory, aby doplnili učitele a plošně žáky seznámili s fakty. Očekáváme kreativní spolupráci, při které sami zorganizujeme nebo zprostředkujeme účast na dalších akcích – návštěvy významných míst spojených s holocaustem (např. Terezína), výstavy na téma holocaustu, brigády při obnově židovských památek, projekty typu Zmizelí sousedé, při nichž žáci sami pátrají po osudech svých bývalých židovských krajanů atd. Tyto doplňkové aktivity mají žáky dále vtáhnout do tématu a umožnit jim získat osobní zkušenost, která představuje nejlepší protilátku proti demagogické propagandě. Hodně nápadů očekáváme od studentů samotných. Náš projekt jim dá platformu, na které mohou sami tvořit, např. internetové projekty.

    Cílem projektu je postupně vytvořit pro vybrané školy metodický materiál, který bude založen na poznatcích odborných institucí (vedle těch domácích jsme již zahájili spolupráci přímo se školou studia holocaustu při Jad Va-šem) a současně bude obsahovat reálie z místa a výsledky aktivit žáků dané školy.

    A v neposlední řadě počítáme s tím, že zahájíme dialog se zřizovateli škol, tedy místní a krajskou samosprávou. ICEJ má jedinečnou pozici v tom, že budeme mít vyškolené a motivované pracovníky po celé republice a můžeme tvořit most mezi domácími i zahraničními odbornými institucemi, které se zabývají problematikou antisemitismu a rasových předsudků, školami a místními úřady, které mají povinnost se těmito patologickými jevy zabývat. Budeme iniciovat diskusní „kulaté stoly“, u kterých bude možné reagovat na konkrétní poznatky a potřeby z terénu, spojit je s odbornými znalostmi a v neposlední řadě také nabídnout naše pracovníky jako „lidské zdroje“, které mohou k řešení problému přispět. Tento systém práce by měl zůstat zachován i po skončení tříletého období financování projektu. Chceme být v jednotlivých regionech trvale přítomni a toto téma neustále připomínat.

    Budování regionálních center

    Celá tato komplexní práce bude soustředěna do jednotlivých center, která ponesou název „Centra vzdělávání a dialogu“. Grant umožní kromě pořízení základního vybavení těchto center hradit částečný pracovní úvazek pro jednoho koordinátora, kterého vybereme z nejaktivnějších a nejlepších lektorů. Tím se nám otevírá možnost nabídnout částečné nebo i plné zaměstnání schopným lidem, kteří by z existenčních důvodů nemohli tuto práci dělat pouze na dobrovolné bázi. V současné době předpokládáme postupný vznik center v Brně, Valašském Meziříčí, ve středních Čechách, v Českých Budějovicích a na Těšínsku.

    Tento článek je současně výzvou. Máte-li zájem podílet se na této práci na školách a myslíte si, že ji zvládnete po odborné a praktické stránce, spojte se s kanceláří ICEJ nejpozději do 28. 8. 2009. Nejbližší úvodní seminář se koná v Praze ve dnech 10. a 11. 9. 2009. Pro stávající lektory se bude konat první ročník semináře „pro pokročilé“ v pondělí 14. 9. 2009.

    Mojmír Kallus