Jürgen Bühler
V dnešní době jsme svědky jednoho z největších zázraků v moderní historii. Po více než dvou tisíciletích se Židé vracejí do Izraele, a to každý rok ve stále se zvyšujících počtech. Nikdy předtím v lidských dějinách se nestalo, že by se národ rozptýlený po staletí do všech koutů světa vrátil do své starodávné domoviny a znovu v ní vybudoval nezávislý stát. Přesně to se dnes děje v Izraeli.
Návratu Židů do Izraele se v hebrejštině říká „alija“, což doslova znamená „výstup vzhůru“. Židé už od biblických dob považovali pouť na Sijón za duchovně povznášející proces, protože Jeruzalém je duchovním centrem, kde přebývá Boží přítomnost. V Žalmech najdeme tzv. písně stupňů (Ž 120-134), které Židé zpívali, když putovali (a také fyzicky vystupovali vzhůru) do Jeruzaléma slavit třikrát do roka biblické slavnosti. Také Izaiáš hovoří o „výstupu na horu Hospodinovu“ (Iz 2:3).
Přistěhovalecké vlny
Dnes se slovo alija používá pro návrat přistěhovalců do Zaslíbené země. První vlny moderní aliji přicházely do země z Ruska, odkud Židé prchali před pogromy za carského režimu v druhé polovině 19. století. Do roku 1948 přišli Židé celkem v pěti vlnách; poslední, pátá, zahrnovala Židy ze střední Evropy, kteří prchali před nacistickým pronásledováním.
Tři roky po skončení druhé světové války, 14. května 1948, vyhlásil David Ben Gurion nezávislý stát Izrael. Židovští uprchlíci tak doslova přes noc získali vlastní stát. Jak píše žalmista: „Hospodin úděl Sijónu změnil, bylo nám jak ve snu. Tehdy naše ústa naplnil smích a náš jazyk plesal. Tehdy se říkalo mezi pronárody: ‚Hospodin s nimi učinil velké věci.‘“
(Ž 126:1-2). Bylo to opravdu jako ve snu: lidé, kteří unikli plynovým komorám nacistického Německa, získali vlastní domov.
Jakmile byl Stát Izrael založen, Židé sem začali opět volně přicházet. V letech 1949 až 1950 byla leteckým mostem z Adenu dopravena do staronové domoviny skoro celá komunita jemenských Židů. Tato operace si vyžádala více než 380 letů britských a amerických transportních letadel a dostala název „knafei nešarim“ (křídla orlů) v narážce na Izaiáše 40:31: „Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové…“
V letech 1950-1951 bylo v operacích Ezdráš a Nehemiáš přepraveno letecky na 125 tisíc Židů z Iráku. Největší počet jich však tehdy přišel z Maroka. V polovině šedesátých let dosáhl počet marockých Židů v Izraeli čtvrt milionu a vytvořil svébytnou kulturní komunitu, která má dodnes v Izraeli významný vliv.
Etiopští Židé, kteří odvozují své kořeny od biblického kmene Dan, se vrátili do Izraele ve dvou tajných misích v roce 1984 (operace Mojžíš) a 1991 (operace Šalomoun) a zbytky této komunity přicházejí dodnes.
Po roce 1989, když padla sovětská železná opona, uprchlo do Izraele na milion Židů ze „země severní“. Mnozí v tom vidí doslovné naplnění Izaiášova proroctví 43:6: „Severu poručím: ‚Vydej!‘ a jihu: ‚Nezadržuj!‘ Přiveď mé syny zdaleka a mé dcery od končin země.“ ICEJ stále pomáhá Židům z Ruska, Ukrajiny a dalších států bývalého Sovětského svazu v jejich úsilí přistěhovat se do země svých předků.
Důsledkem tohoto procesu je, že moderní Izrael je fascinující směsicí kultur. Židé, kteří byli kdysi vyhnáni a usídlili se v Evropě, Africe, severní a jižní Americe, Číně, Indii a dalších zemích světa, si osvojili mnohé kulturní a etnické prvky svých hostitelských zemí. Fyzickým vzhledem dnes mohou připomínat Číňany, Etiopany, Indy nebo Evropany, ale spojují je společné kořeny, které sahají až k synům Jákobovým. O každém pesachu, židovských velikonocích, proklamovali ve svých zemích „příští rok v Jeruzalémě!“ a oživovali tak naději, že jednoho dne se vrátí na Sijón. Izraelská vláda odhaduje, že dnes žije v Izraeli více než polovina všech Židů na světě. Tento počet přitom neustále roste: jen v loňském roce se přistěhovalo do Izraele více než 30 tisíc Židů.
Stará tradice
Velká většina evangelikálních křesťanů dnes vidí tento návrat Židů do Zaslíbené země jako doklad Boží věrnosti Izraeli. Ačkoli je toto chápání staré téměř jako Lutherova a Kalvínova reformace, první velcí reformátoři ještě věřili tomu, že Bůh s Židy skoncoval. „Židé se odřízli od jakékoli naděje na obnovení v Božím milosrdenství“, napsal Jan Kalvín ve svém komentáři k Ezechielovi.
Ale když reformace dospěla do Anglie a vzniklo puritánské hnutí, začala se situace měnit. Studiem Písem dospěli někteří věřící k poznání, že Bůh s Židy neskoncoval a že je jasně v Jeho plánu obnovit je jako národ v jejich domovině.
Od konce 16. století bylo napsáno mnoho knih o biblické obnově Židů. Staly se dokonce inspirací pro pietistická probuzenecká hnutí v Evropě, mezi nimi obnovenou Jednotu bratrskou na panství hraběte Zinzendorfa. Téma se stalo tak důležitým, že velcí kazatelé jako Charles Spurgeon se k němu často vraceli. Například v roce 1855 prohlásil Spurgeon při kázání v londýnské Metropolitan Tabernacle: „Věřím v obnovu Židů v jejich zemi v posledních dnech. Jsem pevným zastáncem shromáždění Židů v budoucnosti. Než Ježíš Kristus znovu přijde na tuto zemi, Židům bude dovoleno, aby se vrátili do své milované Palestiny.“
Ježíš o aliji
Návrat Židů do jejich domoviny má hluboké kořeny v Písmu a představuje v něm jedno z ústředních témat. Návrat do Erec Jisrael (Izraelské země) je zaslíben na více než 70 místech Bible. Počínaje Mojžíšem (Dt 30:1-10) jej zmiňuje téměř každý autor prorockých knih a je dokonce součástí židovského zpěvníku, knihy Žalmů. Naděje, že Bůh „navrátí vyhnané z Izraele“, se stala součástí liturgie židovských bohoslužeb. V žalmu 147 žalmista prohlašuje, že „je dobré Bohu našemu pět žalmy“ a hned vysvětluje proč: „Hospodin buduje Jeruzalém, shromažďuje rozehnané z Izraele“.
Ježíš sám zmínil rozptýlení Židů z Izraele a zpustošení Jeruzaléma, „dokud se čas pohanů neskončí“ (Lk 21:24), čímž naznačil budoucí návrat Židů a znovuvybudování Jeruzaléma. Když stál na Olivové hoře, Ježíš plakal nad Jeruzalémem a předvídal jeho zničení (Mt 23:37-39; Lk 19:41-44). Současně také očekával, že jednoho dne bude toto židovské město obnoveno a jeho obyvatelé ho uvítají starým židovským biblickým pozdravem „Baruch haba b’šem Adonai“ (požehnaný, kdo přicházíš ve jménu Hospodinově), „Baruch haba!“ (požehnaný, kdo přicházíš) se používá v moderní hebrejštině ve významu „vítej“. Ježíš, který viděl přicházející rozptýlení, tedy evidentně také očekával, že v době svého návratu zde najde Židy, kteří ho hebrejsky uvítají.
Nenaplněná proroctví
Většina míst odkazujících na návrat Izraele z exilu je uvedena v prorockých knihách. Návrat Židů zmiňuje více než 50 prorockých pasáží. Mnohá proroctví sice hovoří o babylonském exilu a návratu v době Kýra, Nehemiáše a Ezdráše (539-440 př. n. l.), většina z nich však byla návratem z Babylona naplněna jen částečně, případně předpovídají ještě větší události.
Například prorok Amos prohlašuje: „Zasadím je do jejich půdy a již nikdy nebudou vykořeněni ze své země, kterou jsem jim dal, praví Hospodin, tvůj Bůh.“ (Amos 9:15) Izaiáš promlouvá k obnovenému Izraeli takto: „navěky obdrží do vlastnictví zemi“ (Iz 60:21) a Jeremiáš prohlašuje: „přivedu je zpět do této země. Znovu je vybuduji a už je nezbořím, zasadím je a nevykořením.“ (Jer 24:6) Tito proroci měli zjevně před očima velký a konečný návrat do své země, po němž už nebude následovat další exil. To samozřejmě neplatilo po návratu z Babylona, protože Izrael byl znovu ze své země vyhnán Římany o 500 let později.
Kromě toho, že toto shromáždění Izraele bude trvalé, téměř všichni proroci viděli, že bude doprovázeno duchovním probuzením a reformováním celého národa. Nejzřetelněji je to vidět u proroka Ezechiele. Nejprve prohlašuje, že Hospodin přivede Izraelce z národů a shromáždí je v „jejich vlastní zemi“ (Ez 36:24), načež nádherně popisuje duchovní obnovu Izraele: „Pokropím vás čistou vodou a budete očištěni … dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha … vložím vám do nitra svého ducha; učiním, že se budete řídit mými nařízeními, zachovávat moje řády a jednat podle nich … budete sídlit v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, budete mým lidem a já vám budu Bohem.“ (Ez 36:25-31) (Viz též Iz 43-44, Jer 31, Joel 3.)
Izrael dosud národní duchovní obnovu takových rozměrů nikdy neprožil. Po návratu z Babylona rozpoznali proroci Zachariáš, Malachiáš a Ageus, že k této duchovní obnově dosud nedošlo, ale že nastane v budoucnu. Apoštol Pavel pochopil, že přestože v jeho době bude zachráněn pouze pozůstatek (Řím 11:5), v budoucnu přijde národní probuzení a „celý Izrael bude spasen … a ze Sijónu přijde vykupitel“ (Řím 11:26).
Proroci viděli také mesiánské království, které bude založeno v Izraeli (Jer 23), bude žít v dokonalém míru (Iz 32:17; Ez 38:8) a národy budou vystupovat do Jeruzaléma, aby se klaněly Hospodinu. (Iz 2:1 a násl., Zach 14:16) Všechny tyto a další vize ještě čekají na své naplnění.
Výzva pro církev
Když židovští proroci viděli toto obnovení Izraele v poslední době, očekávali, že také pohanské národy v něm budou hrát důležitou roli. Jak prohlašuje prorok Izaiáš: „Toto praví Panovník Hospodin: ‚Hle, pokynu rukou pronárodům, k národům vztáhnu svou korouhev; v náručí přinesou tvé syny, tvé dcery budou neseny na ramenou‘“ (Iz 49:22). Návrat Židů je Boží korouhev, Boží znamení národům (viz též Iz 11:12), které si církev nemůže dovolit ignorovat. Bůh nás vyzývá: „Zapojte se!“
Statisíce Židů se při svém návratu do Izraele setkaly s pomocí křesťanů z celého světa. ICEJ se podílelo na návratu více než 120 000 Židů. Je jednou z největších výsad dnešní církve, že se může aktivně podílet na naplňování biblického proroctví.
A ještě něco: toto poselství je třeba hlásat z našich kazatelen. Jeremiáš prohlašuje: „Slyšte, pronárody, Hospodinovo slovo, na vzdálených ostrovech oznamte toto: ‚Ten, který rozmetal Izraele, shromáždí jej, bude jej střežit jako pastýř své stádo‘“ (Jer. 31:10). Návrat Židů do Izraele je pravda, která by měla být v každé církvi a denominaci probírána.
Zapojte se tedy
Boží dílo návratu Židů do Izraele se stále ještě uskutečňuje. Týká se zejména mnoha zemí bývalého Sovětského svazu, Francie i skupiny Bnei Menaše z Indie. Židovská agentura nás nedávno požádala o pomoc s přestěhováním posledních skupin Židů z Etiopie.
Je pro nás velkou ctí, že se jako ICEJ můžeme aktivně podílet na tomto prorockém díle. Chtěl bych vás všechny pozvat, abyste se k nám připojili. Všechny tyto projekty jsou skvělou příležitostí podílet se na tom, co Bůh dnes v Izraeli dělá. Doporučujeme pastorům, aby v modlitbách zvážili příspěvek na aliju. V našich projektech je uvedeno, kolik přibližně stojí podpora přistěhování jednoho Žida. Bůh je věrný svým zaslíbením Izraeli a vím, že bude věrný i vůči vám a bohatě vám požehná.
Jürgen Bühler je výkonný ředitel ICEJ v Jeruzalémě. Přel.: -mk-