Rozhovor s novým izraelským velvyslancem v ČR Danielem Meronem

Počátkem roku byl jmenován novým izraelským velvyslancem v České republice pan Daniel Meron. Měli jsme možnost s ním hovořit ještě předtím, než se oficiálně ujal svého úřadu, k čemuž došlo po předání pověřovacích listin do rukou prezidenta České republiky v březnu.

Rozhovor jsme začali dotazem na jeho zkušenosti z OSN, kde díky automatické hlasovací většině prochází řada protiizraelských rezolucí.  

Pane velvyslanče, mění se nějak postavení Izraele na mezinárodní scéně?

Mezinárodní pozice Izraele se v současné době zlepšuje, protože mnoho zemí má zájem o partnerské vztahy a spolupráci s námi. Patří mezi ně Indie, Čína, Korea, řada zemí v Africe. A samozřejmě jsou zde Spojené státy. Podle nedávného průzkumu má 71 % Američanů pozitivní vztah k Izraeli, přičemž tato čísla neustále rostou. Právě dnes, kdy vedeme tento rozhovor, se premiér Netanjahu setkává ve Washingtonu s prezidentem Trumpem a doufám, že budou mluvit o tom, jak toto vzájemné pouto posílit, jak spolupracovat, aby se tento svět stal lepším.

Svědky pozitivního vývoje jsme také ve vztazích mezi Izraelem a arabskými zeměmi. Sunnitské státy vidí, že máme společného nepřítele v ISIS a v šíitském Íránu. Například na Sinaji se ISIS snaží vytvořit svůj stát a každý den tam dochází k útokům na egyptské policisty. To je nebezpečné pro Egypt i pro Izrael. V Gaze nedávno zvolili nového vůdce Hamásu, Jihje al-Sinwara. Tento člověk má na svědomí životy mnoha Židů. V Libanonu zůstává Hizballáh nadále silný a tragickou situaci v Sýrii musíme bedlivě sledovat.

Navzdory těmto výzvám vám mohu říci z vlastní zkušenosti, že rozšiřujeme své aktivity na celém světě. V Indii jsme už pomohli založit 14 center excelence. Stále více Číňanů přijíždí do Izraele, mají zájem o naše technologie, vědu, zemědělství. Na celém světě lidé vyhledávají naše inovace.

Může to mít vliv na postavení Izraele v OSN?

Myslím, že nejdůležitější je, že nová americká vláda je pevně odhodlána bojovat proti neblahé praxi, kdy je Izrael v OSN neustále napadán. Doufáme, že dojde k určitým změnám. Pokud Američané praští pěstí do stolu, a oni to umějí, změny jsou možné.

V této oblasti máme relativně novou strategii, která působí v řadách našich odpůrců zmatek. Místo toho, abychom utíkali, přicházíme v OSN s vlastními iniciativami a nutíme ony státy, aby zaujaly stanovisko. Můžeme například svým evropským kolegům poukázat na to, že Arabové jsou jediní, kdo hlasují proti našim iniciativám v oblasti zemědělství. Všichni vidí, jak je to směšné – hlasovat proti zemědělským projektům.

Řeknu vám skutečný příběh. Jeden africký představitel se účastnil setkání na půdě v OSN s arabskými zeměmi. Povstal syrský velvyslanec a prohlásil: „Musíme bojovat proti okupaci.“ A ten africký vůdce mu řekl: „Už máme dost toho pokřiku „okupace, okupace“. My chceme, aby nám OSN pomohla v rozvoji. Potřebujeme pomoc, kterou nám Izrael nabízí. Proč pořád mluvíte o okupaci? Už to nechci slyšet!“

Stává se nyní realistickou možností, že by se mohla americká ambasáda přestěhovat do Jeruzaléma?

Nevím. Designovaný americký velvyslanec Friedman prohlásil, že v tom chce něco dělat. Jisté je, že nová americká vláda se musí nejprve obeznámit se situací a zjistit, jak se toho zhostit. Mají toho nyní na stole mnoho a musí počítat s tím, že na takový krok přijde nějaká reakce.

Pomohlo by, kdyby USA následovaly další země?

Jeruzalém je hlavní město Izraele, a čím více zemí to uzná, tím lépe.

Hodně se mluví o židovské komunitě na sporných územích, o tzv. osadách, jsou prý ilegální. Co byste na to řekl jako odborník na mezinárodní právo: existují právní argumenty pro existenci židovského osídlení v Judska a Samaří?

Ano, samozřejmě. Stačí se podívat do nedávné historie. Letos budeme slavit 50 let od znovusjednocení Jeruzaléma. V roce 1967 během Šestidenní války Izrael boj nezačal. Byli to Jordánci, které jsme dokonce varovali, aby se do války nezapojovali. My jsme se bránili a v tomto kontextu jsme ovládli tato území.

Vaši čtenáři určitě dobře vědí, že máme dokument, který potvrzuje, že ta země patří nám. Když si Abraham koupil pole s jeskyní Machpela v Hebronu, dal si záležet na tom, aby byla tato transakce zaznamenána. Chtěl, aby tuto dohodu nikdo nemohl popřít. To je tedy biblický argument.

Arabové několikrát měli příležitost to území pro sebe získat, ale vždy to odmítli. A i teď místo toho, aby s námi jednali, se obracejí na OSN, na Mezinárodní trestní tribunál atd. a dělají samé jednostranné kroky.

Chci to říci jasně. Jádrem konfliktu mezi Izraelem a Palestinci nejsou osady. To není problém. Problém je v tom, že oni neuznávají Izrael jako židovský stát.

Jak vnímáte vztahy Izraele s Českou republikou?

Na politické úrovni máme velmi dobré vztahy. Chtěl bych zmínit několik výročí, která nás letos čekají. Především uplyne 90 let od návštěvy Tomáše Garrigue Masaryka v mandátní Palestině. Byla to první zahraniční hlava státu, která navštívila tamní židovskou komunitu, a málo se o tom ví. Židovské muzeum nalezlo 48 fotografií z této návštěvy, připravujeme z nich velké plakáty, určitě vás to zaujme.

Druhé výročí je hlasování v OSN o rozdělení mandátu pro Palestinu v roce 1947. Arabové tehdy rezoluci odmítli, my jsme ji přijali, to je známý příběh. Ale já zde chci zdůraznit roli Jana Masaryka. Četl jsem jeho prohlášení v OSN, kde argumentoval, že Židé potřebují svůj stát. I v této věci chceme poděkovat českému národu za podporu v kritické chvíli. Československé úřady také po válce pomohly mnoha uprchlíkům, kteří po holocaustu procházeli vaším územím, na cestě do Izraele. A v roce 1948 jste nám poslali zbraně. David Ben-Gurion později prohlásil, že dodávky československých zbraní byly kriticky důležité pro přežití nově vzniklého státu. Takže český příspěvek ke vzniku Státu Izrael byl velmi důležitý. Málo se o tom ví, a já bych rád v tomto a příštím roce českému lidu za to vše poděkoval.

Tyto dobré vztahy odrážejí i pravidelná společná zasedání vlád. Zajímalo by mě, s kolika dalšími zeměmi má Izrael podobný formát?

Je jich velmi málo a všechny ostatní země, s nimiž se takto scházíme, jsou větší než ČR. Patří sem Polsko, Německo, Velká Británie, Itálie. Ale rozhodli jsme se, že chceme mít tyto vztahy i s ČR, protože jsou pro nás důležité. Vloni bylo setkání v Jeruzalémě, v příštím roce se chystá v Praze.

A co spolupráce v jiných oblastech?

Skvělou spolupráci máme v oblasti inovací. Budeme tady na velvyslanectví pokračovat v projektu, který zahájil můj předchůdce Gary Koren. Je to soutěž pro české start-upy. Vítěz dostane letenku do Izraele na každoroční konferenci v Tel Avivu.

Další oblast, která je pro Českou republiku velmi důležitá, je kybernetická bezpečnost. Jde o ochranu před nepřátelskými útoky. Máme s vaší vládou velmi dobrou spolupráci, nedávno zde byl jeden z našich expertů. Spolupracujeme také ve vojenské oblasti, byla již zveřejněna informace o nákupu izraelských radarů pro českou armádu.

Pak je zde spolupráce na občanské úrovni. Velmi dobrou roli hraje projekt Cemach, na kterém se také podílíte. Je výborné, že řada studentů může slyšet o Izraeli, vítězové soutěže pak Izrael navštíví. To je velmi důležité. Tento projekt je celosvětově jedinečný, nikde jinde nebyl zatím realizován, byla to myšlenka mého předchůdce Jaakova Levyho.

Označujete se za tradičního věřícího. Chtěl bych se vás zeptat, jak hodnotíte vývoj židovsko-křesťanských vztahů v posledních desetiletích?

Je zde určitě mnohem lepší porozumění a spolupráce mezi židy a křesťany, vidíme to zejména u našich evangelikálních přátel. Patří k našim nejsilnějším spojencům. Pro Izrael je kriticky důležité, že v těžkých časech máme takovouto podporu. Máme také trvale dobré vztahy s Vatikánem. Křesťané v Izraeli se mají dobře, mají svobodu vyznání. Já sám jsem nedávno sám navštívil Chrám svatého hrobu jako turista a viděl jsem tam křesťany z Ruska, z Indie, z mnoha zemí, kteří se tam mohou svobodně modlit.

Dovolte mi osobní otázku: chtěl jste do Prahy, vybral jste si konkrétně právě toto místo pro svou další misi, nebo to byla náhoda?

Náhoda to nebyla, jsem moc rád, že jsem v Praze, a má to několik důvodů. Zaprvé, je známo, že ČR patří k nejpřátelštějším zemím vůči Izraeli v Evropě. Není to od nás daleko, což je příjemné. Mé čtyři dospělé děti žijí v Izraeli, moje matka na tom není zdravotně dobře, takže jsem rád, že není obtížné je navštívit, když je to třeba. Je zde dobrá atmosféra, jak jsem slyšel od svých předchůdců Garyho Korena a Jaakova Levyho. 

Druhý důvod je, že mnoho příbuzných mé manželky pochází z Československa, konkrétně z Hradce Králové. Její babička se jmenovala Bergerová, část rodiny zahynula za holocaustu. Někteří přežili, ale nic o nich nevíme, takže moje manželka by se tady chtěla věnovat pátrání po jejich osudech. A jedna její prateta se vdala za známou osobnost, o které jste možná slyšeli: spisovatele Viktora Fischla. Jeho manželka Stella byla tetou mé tchýně. Máme tedy i osobně silné pouto k vaší zemi.

Ptal se Mojmír Kallus

 

Inovace jsou už v talmudu

Všichni vědí, že v dnešním světě musíte inovovat. My jsme v inovacích druhou zemí na světě. Ale můj učitel rabín mi vysvětlil, že je to vlastně už stará myšlenka. Pocházím z věřící rodiny, mám 4 děti, můj nejstarší syn by se chtěl stát rabínem. V Izraeli v posledních letech nastává renesance židovských studií. Mnozí lidé, i když nejsou nábožensky založení, chtějí poznat judaismus, a tak navštěvují židovská studia. To jsem udělal i já. Chodil jsem se učit k rabínovi, který nejen vykládal Bibli, ale také ukazoval, jak je Písmo relevantní pro mou práci v mezinárodních vztazích. Například Izrael je mistrem ve vodohospodářských technologiích a on mi ukázal, jak Bible mluví o vodě.

Jedno z témat, o nichž jsem se od něj chtěl něco dozvědět, se týkalo inovací. Rabín mi řekl, že inovace jsou staré už dva tisíce let. První rabíni po zničení chrámu učili v Javne. V talmudu je příběh, jak dva učedníci přišli za rabínem Jehudou a ten se jich zeptal: „Děti, co nového jste dnes studovali?“ A vysvětlil jim, že musí udělat každý den něco nového. Musíme obnovovat, inovovat. A to se netýká jen rabínského studia. Můžeme to použít jako metaforu pro inovace v dnešní době. V Izraeli to máme v naší DNA – stále chceme dělat něco nového. Na to jsme velmi hrdí.

 Box:

Pan Daniel Meron zastával v minulosti post náměstka ředitele divize Organizace spojených národů a mezinárodních organizací (a ředitele odboru OSN a mezinárodních organizací) na izraelském Ministerstvu zahraničních věcí v Jeruzalémě. Dvakrát za svou kariéru působil na Velvyslanectví Izraele ve Washingtonu, nejprve na postu rady, později jako zmocněnec pro záležitosti Kongresu. V obou případech byl zároveň poradcem izraelského kabinetu v otázkách izraelsko-amerických vztahů a prostředníkem mezi izraelskou vládou a Kongresem. Jako zástupce velvyslance sloužil na velvyslanectvích Izraele na Kypru (1990-1993) a v Norsku (1993-1995).

Velvyslanec Meron získal titul LL.M. v oblasti Mezinárodního práva na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a titul LL.B. z Univerzity Bar-Ilan. Je členem izraelské asociace advokátů. Narodil se v Austrálii a spolu s rodiči se přestěhoval do Izraele v roce 1968. Je ženatý s Jill, s kterou má čtyři děti.

Zdroj: Izraelské velvyslanectví