Kulturou proti antisemitismu – Všichni jsme lidi 2018
V neděli 22. dubna 2018 proběhl při příležitosti Dne památky obětí holocaustu (Jom ha-šoa) již patnáctý ročník akce Kulturou proti antisemitismu, kterou pořádá Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém. Program byl letos věnován především 70. výročí vzniku Státu Izrael.
Akce začala již tradičním „Pochodem dobré vůle“ ze Staroměstského náměstí. Za zpěvu židovských písní pod vedením kantora Michala Foršta a za zvuku šofaru vyrazili účastníci pochodu s izraelskými a českými vlajkami ulicemi Josefova směrem k Palachovu náměstí, aby pokojným způsobem vyjádřili názor, že antisemitismus ani jiný druh rasismu nepatří do demokratické společnosti. Do průvodu se zapojilo několik stovek lidí všech generací a z mnoha koutů celé České republiky.
Na prostranství před Rudolfinem se lidé zastavili k pietní vzpomínce na oběti šoa. Shlédli tam mimořádné taneční představení studentů pražské konzervatoře, které vyjadřovalo tragédii i zázračné znovuzrození židovského národa. V choreografii Igora Vejsady zazněla na závěr také izraelská hymna Ha-Tikva a přítomní diváci svým potleskem i výkřiky „bravo“ potvrdili, že byli tímto vystoupením mladých chlapců a děvčat velmi nadšeni a dojati.
Pochod byl poté zakončen ve Valdštejnské zahradě, kde následovalo vzpomínkové shromáždění Všichni jsme lidi. Účastnilo se jej asi na 600 přihlížejících, mezi nimi i 72 žáků z ČR, Německa a Dánska, kteří zde byli v rámci vzdělávacího programu pořádaného v Praze a v Terezíně.
Přítomné pozdravili místopředseda Senátu Jaroslav Kubera a izraelský velvyslanec Daniel Meron, celý program pak moderovala publicistka Veronika Sedláčková. Hudební doprovod zajistilo izraelské jazzové trio Yotama Silbersteina.
Podle senátora Kubery má antisemitismus v Evropě v posledních letech vzrůstající tendenci a je proto nutné neustále vyjadřovat odpor proti této nenávisti a nesnášenlivosti. Upozornil také na pasivní rezistenci některých evropských elit, které jakoby na boj proti antisemitismu rezignovaly. „Budeme dnes opět mlčet a dívat se, jak se znovu zvedají prapory s hákovým křížem, oním symbolem holocaustu a vyhlazování evropských Židů? Budeme se dívat na demonstrace v evropských městech proti státu Izrael, když jen brání své hranice? Pokud nám naše současnost začne být lhostejná, je to začátek konce. Je na nás všech, co jsme tady, aby naopak přibývalo těch, kteří lhostejní nejsou,“ řekl Kubera.
Předseda ICEJ Mojmír Kallus zmínil, že dokladem tzv. nového antisemitismu je dvojí metr a diskriminace Izraele na mezinárodních fórech. „Jedním z projevů tohoto postoje je také anomálie, kdy mezinárodní společenství upírá Izraeli jako jedinému státu na světě právo určit si své hlavní město,“ řekl Kallus. Právě akt uznání Jeruzaléma coby hlavního města Izraele nejen ze strany Spojených států, ale i ze strany české vlády je významným krokem ve vzájemných vztazích s Izraelem.
„Považujeme za nanejvýš vhodné využít příležitosti a podpořit rozhodnutí USA o přesunu velvyslanectví do Jeruzaléma. Takové rozhodnutí považujeme za jasné přihlášení se k odkazu zakladatelů našeho státu, za významný signál našim spojencům o strategickém směřování české zahraniční politiky, ale i za vyjádření respektu k právu Izraele určit si svoje hlavní město,“ doplnil Kallus.
Izraelský velvyslanec v České republice Daniel Meron pak zdůraznil především výjimečnost česko-izraelských vztahů a připomenul vojenskou pomoc tehdejšího Československa nově vzniklému Státu Izrael v roce 1948, i hrdost na to, že může zastávat roli velvyslance právě v zemi, která je Státu Izrael tak přátelsky nakloněna. Současně vyjádřil optimismus ohledně budoucnosti Izraele, a to i navzdory výzvám a hrozbám, kterým musí země soustavně čelit. Podle Merona existuje v Židech hluboko zakořeněná naděje a víra, která i přes bolest, utrpení a ztrátu pohání národ kupředu.
Vrcholem programu bylo hudebně-dramatické pásmo sestavené z úryvků knihy Judity Matyášové Přátelství navzdory Hitlerovi. Kniha přibližuje osudy českých židovských dětí, které za války zachránil útěk do Dánska a po 70 letech se opět shledaly. Pásmo četli herci Jan Potměšil a Jitka Nerudová:
Konec války je radost i bolest zároveň. Skončilo jedno utrpení a začalo jiné, méně viditelné. Čas, kdy si představuje, co se stalo jejím blízkým. Čas, kdy je nesnesitelné myslet na to, že přežila, a oni šli na smrt. Čas, kdy musí být na tomto světě sama, bez nikoho.
Stojíme teď na stejném nástupišti. Pokud by tenkrát děti neodjely, nikdo z těchto jejich potomků by se nenarodil. Všichni jsou potomci zachráněných „dětí“. Jejich tváře se prolínají s obrazy ze starých fotografií.
Jsou chvíle, kdy se vrací stále k některým stejným okamžikům v životě. Pak jsou jiné, které nejdou prolomit. Plují ve vyprávění jako obrovské kry mlčení.
Příběhy putují dál, napříč rodinami. Spojené do jednoho neviditelného pouta napříč celým světem...
(výňatky z knihy Judity Matyášové)
S emotivním svědectvím navázal přeživší šoa profesor Alexander Nesanel Fried, který se narodil do ortodoxní židovské rodiny na Podkarpatské Rusi a který letos oslavil již 93 let. Hned úvodem zmínil slova T. G. Masaryka, že měřítkem kulturní vyspělosti národa je to, jak se chová k Židům. Kromě vzpomínek na své kamarády z dětství, koncentrační tábory a pochod smrti, který přežil, zdůraznil za velkého potlesku posluchačů i význam sionismu pro současný Izrael.
Tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus poté přečetl hlavní závěry zprávy o projevech antisemitismu v ČR v letech 2016 – 2017. Podle zprávy bylo spočteno 27 závažných antisemitských útoků za uplynulý rok. „Úroveň antisemitismu ve společnosti se zdá být mnohem nižší než kdekoli jinde v regionu a vykazuje daleko nižší úroveň než ve většině západoevropských zemí. Existují však některé negativní jevy, které by mohly představovat hrozbu pro budoucnost,“ řekl Kraus.
Lidé měli na místě rovněž možnost podepsat petici proti antisemitismu, kterou iniciovala senátorka Daniela Filipiová (ODS), a petici na podporu přestěhování českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Projekt „Kulturou proti antisemitismu“ se koná v partnerství s hl. m. Prahou a pod záštitou místopředsedy Senátu PČR Jaroslava Kubery, poslance Jana Bartoška a primátorky hl. m. Prahy Adriany Krnáčové. Akci podpořilo Hlavní město Praha, Česko-německý fond budoucnosti, Ministerstvo kultury ČR a Židovské muzeum v Praze.
Monika Zítková