Novinky

Ve čtvrtek 21. prosince večer přistála na Ben-Gurionově letišti skupina osmdesáti dvou židovských přistěhovalců etiopského původu. Tím se zvýšil celkový počet Židů z této východoafrické země, které během minulého roku za finanční pomoci Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém letecky přepravila do Izraele Židovská agentura v rámci tzv. aliji, na 1 200. V prvních měsících nového roku se celkový počet příslušníků tohoto starobylého židovského společenství, přemístěných v rámci prvního roku obnoveného programu aliji do Izraele, zvýšil na 1 300.

ICEJ vloni finančně podpořilo lety pro 1 200 etiopských židů

Více informací
Cítili jsme bolest a frustraci jejich 19letého čekání v Etiopii. Sledovali jsme jejich vzrušení, když byli konečně navrženi pro let do Izraele sponzorovaný organizací ICEJ. Radovali jsme se s nimi, když překročili hranice izraelského vzdušného prostoru a klouzali nad nádherným nočním panoramatem Tel Avivu, kde se shledají se svými blízkými a příbuznými. A tak když se tým ICEJ s Malesovými opět setkal v integračním centru v historickém městě Safed, usazeném vysoko na kopcích nad Galilejským jezerem, měl obrovskou radost.

Dan Herron : Semena a sazeničky – Rodina Malesových se usazuje v Izraeli

Více informací
Jen si to představte: Židé pomáhající křesťanům prokazují lásku muslimům v zemi, která je s Izraelem ve válečném stavu od roku 1948. Ještě donedávna to bylo nepředstavitelné. Od počátku nepřehledného syrského konfliktu zemřelo více než 500 000 Syřanů a mnozí další ze země uprchli. Během této doby Izrael poskytl péči více než 5 000 nemocným a zraněným Syřanům, včetně žen, dětí a mužů trpících vážnými nemocemi nebo zraněných v boji.

Barry Denison: Pomoc obleženým syrským komunitám

Více informací
Prosincové rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa konečně uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele a přesunout do něj americké velvyslanectví byl velmi odvážný čin, který měl nastat už dávno. Tato otázka se dotýká samého centra židovské národní identity a je také jádrem povolání Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém, které bylo založeno jako akt křesťanské solidarity s hlubokou židovskou vazbou na Jeruzalém.

David Parsons: Soudní pře o Sion

Více informací
V minulém roce jsme si připomínali padesáté výročí sjednocení Jeruzaléma. V této souvislosti stojí za to podívat se, jaké měla Šestidenní válka a osvobození Jeruzaléma historické dopady v širším regionu. Překvapivě rychlé vítězství Izraele v červnu 1967 se stalo klíčovým okamžikem moderních dějin Blízkého východu.

David Parsons: Od odmítání míru s Izraelem k úplnému chaosu

Více informací
Pod pojmem „okupace“ se skrývá soustavná palestinská strategie, která umožňuje současně usilovat o uznání palestinského státu a vinit Izrael z jeho neexistence.  Padesáté výročí Šestidenní války přineslo v loňském roce další salvu výroků ohledně izraelské „okupace“ Západního břehu. Tvrdí se dokonce, že okupovaná je stále i Gaza.

Dr. Asaf Romirowsky: Jak Palestina „okupuje“ sama sebe

Více informací
K hádankám, jež nejnovější vývoj v Sýrii nastolil, patří také role Ruska. Jakou hru tu Moskva hraje? Tahá za nitky, nebo jen usiluje o to, aby neztratila těžce dobyté pozice?

Johannes Gerloff: Ruská ruleta, nebo ruský balet?

Více informací
Hrozí nebezpečí, že na severních hranicích dojde k novým, nesmírně problematickým a možná zhoubným událostem. Dokládá to nebezpečné střetnutí mezi Izraelem a Íránem, které o druhém únorovém víkendu na Blízkém východě taktak že nevyvolalo novou válku.

Johannes Gerloff: K čemu ta šarvátka na severu?

Více informací
Z hlediska Izraele jsou „červené čáry“ jasné: radikální šíitský Hizballáh v Libanonu nesmí získat další sofistikované zbraně. Tak zní konsensus napříč izraelským politickým spektrem. Aby tuto červenou čáru uhájilo, podniklo izraelské letectvo v posledních pěti letech stovky leteckých náletů.

Johannes Gerloff: Nebezpečí ze severu

Více informací

Otevřený dopis k iniciativě žádající přesun velvyslanectví ČR do Jeruzaléma

Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo vlády, vážený pane ministře zahraničních věcí, je nám Čechům často vyčítán nedostatek odvahy postavit se za správnou věc. V novodobé české historii ale takovou odvahu řada Čechů měla. Tomáš G. Masaryk, jehož výročí narození si 7. března připomínáme a k jehož odkazu se rádi hlásíme, ji měl. Vždy se zastal jednotlivce, či menšiny tváří v tvář nevůli většiny. Vskutku není odvahou jít s většinou, s hlavním proudem.

Více informací