Židům a psům vstup zakázán
„Když Němci roku 1939 obsadili Československo, všichni jsme rozuměli, co se bude dít. Každý den přinesl nějaký nový protižidovský zákon. To bylo: Židům a psům vstup zakázán, všechna veřejná místa, kavárny, plovárny. Nesmělo se do kina ani do divadla,“ vypráví Hana Sternlichtová.
Jako dvanáctiletá nastoupila s rodiči do transportu, který je s dalšími Židy odvezl do Terezína. Prošla tábory Osvětim a Mauthausen, kde ji na prahu smrti vysvobodila americká armáda. Po válce odešla do Izraele, kde žije dodnes. V neděli 14. dubna 2019 bude hlavním hostem tradičního setkání, které ICEJ pod názvem „Kulturou proti antisemitismu“ pořádá v pražské Valdštejnské zahradě.
Vážení přátelé,
zveme vás, abyste se připojili k tradici memoriálu věnovaného Rudolfu Vrbovi a Alfrédu Wetzlerovi, kteří riskovali životy, aby se pokusili zachránit maďarské Židy před jistou smrtí. Jejich útěk z Auschwitzu a Report, který následně sepsali v Žilině, má v dějinách holocaustu zcela zásadní význam. A ne jenom v dějinách holocaustu. Euroatlantická civilizace je v současnosti konfrontována s novými výzvami a přemýšlení o hrdinství tváří v tvář nenávisti a předsudkům je vysoce aktuální.
Na začátku roku 2019 není konflikt mezi Izraelem a Palestinci stále o nic blíže řešení. Jakýkoliv rozumný člověk by se zeptal: „Proč není mír?“ Na to je jednoduchá odpověď. Palestinci ještě mír nechtějí.
Zastávám názor, že je několik důvodů, proč tomu tak je. Zaprvé, „svět“ ve své touze vidět Palestinský stát ho bezvýhradně podporuje. Jsou činěny výjimky a přijímány jako pravda: „‘Okupace‘ brání řešení. Izraelci nechtějí mír. Palestinci jsou obětí brutální ‘okupace‘, jež je charakteristická apartheidem a krutými vojenskými opatřeními.“ Takové představy jsou nadšeně podporovány na vysokoškolských kampusech, skupiny aktivistů a Palestinskou samosprávou prostřednictvím hnutí BDS.
Antisemitismus je součástí každodenního života v Německu. Projevuje se jako stereotypní ponižování Židů a judaismu, stejně jako nepatrné antisemitské předsudky a obrázky v médiích.
Vše nejlepší do nového roku 2019
První večer na Svátku stánků v Jeruzalémě zahájil zvuk šófaru, který od nepaměti svolává Boží lid, tentokrát k oslavě. Tento úvodní večer je vždy věnován prezentaci všech zúčastněných národů.
V říjnu se konala oslava Šošaniných stých narozenin. Přestože se ve skutečnosti narodila v prosinci roku 1919, v Izraeli se říká, že načínáte svůj stý rok. Vždy se najde důvod k oslavě!
Nakladatelství Rosa vydalo knihu, kterou by si měli přečíst všichni, kdo se zajímají o Blízký východ, Izrael, islám a křesťanství. Ano, kniha může oslovit takto široký okruh čtenářů, protože její poselství je univerzální a velmi silné.
Biblický svátek stánků (sukót) je čas radosti, oslavy a díkůvzdání za úrodu. Je to také čas ohlédnutí, a tak bychom se chtěli s vámi podělit o některé silné momenty z letošní oslavy, kterou ICEJ pořádá v Jeruzalémě od roku 1980, a současně vás pozvat, abyste se k nám v příštím roce připojili.
Další dvě rodiny získaly titul Spravedlivý mezi národy
Za nezištnou záchranu Židů za druhé světové války byly v Krnově a v Žatci in memoriam oceněny dvě rodiny, čímž se počet Čechů a Slováků, jež jsou držiteli tohoto izraelského oceněni, zvýšil na 122. Jedním ze zachráněných je prof. Alexander Fried, jehož svědectví jste mohli vyslechnout letos v dubnu ve Valdštejnské zahradě.
