Novoroční výbuch v budově palestinského velvyslanectví v Praze a tragická smrt vedoucího této mise Džamála Muhammada Džamála obrátila zaslouženou pozornost veřejnosti k existenci a povaze této instituce. Jak je dobře známo, Česká republika byla jedinou evropskou zemí, která v listopadu 2012 hlasovala proti rezoluci Valného shromáždění OSN o povýšení statutu Palestinské autonomie (PA) na nečlenský stát OSN. Měla k tomu dobrý důvod. Bez přímého jednání PA s Izraelem žádné propagandistické hlasování nic nezmění na faktu, že PA nemá kontrolu nad svým územím ani mezinárodně uznané hranice, a proto ji nelze považovat za stát.
Jak je tedy možné, že PA má v Praze od roku 1989 své velvyslanectví? Je to dědictví komunistického režimu, který již v roce 1976 umožnil, aby teroristická Organizace pro osvobození Palestiny měla v Praze své zastoupení, které se později přejmenovalo na velvyslanectví neexistujícího státu Palestina. Následoval mírový proces, který byl založen na slibu PA vzdát se násilí. Udržování diplomatických misí této organizace dodnes vyjadřuje důvěru v její mírové úmysly. Skutky PA však o nich, na rozdíl od slovních proklamací, vyvolávají pochybnosti.
Pražský incident, a zejména informace o nalezení nelegálních zbraní, je flagrantním porušením Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích, zvláště pak čl. 41 odst. 1 a 3, jakož i příslušných českých zákonů. Očekáváme, že české orgány tento incident důsledně a nestranně vyšetří. Požadujeme, aby též zvážily, zda další existence velvyslanectví neexistujícího státu na území České republiky nepředstavuje neúměrné bezpečnostní riziko.
RNDr. Mojmír Kallus
předseda ICEJ ČR
Ing. Karel Sedláček
1. místopředseda ICEJ ČR