KULTUROU PROTI ANTISEMITISMU
V neděli 27. dubna 2025 proběhlo v Praze za účasti stovek občanů veřejné shromáždění „Kulturou proti antisemitismu“.
Cílem této tradiční akce, kterou česká pobočka Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ) pořádá při příležitosti dne památky obětí holocaustu už více než dvacet let, je pokojným a kulturním způsobem vyzvat k rozhodnému postoji proti šířícímu se antisemitismu ve světě.
Programu se zúčastnilo také 80 studentů českých, slovenských a německých středních škol, kteří se zapojili do mezinárodního vzdělávacího projektu. Studenti se v něm zaměřují na historii holocaustu a problematiku antisemitismu. Během třídenního programu navštívili také Památník Terezín a klíčová místa židovské historie v Praze.
Akce se zúčastnilo přibližně 600 účastníků. Začala Pochodem dobré vůle za Staroměstského náměstí do Valdštejnské zahrady, sídla Senátu PČR. Tam pokračovala kulturním programem, který otevřel smíšený zpěvácký sbor Kochaviot pod vedením Ludmily Hejretové. Zazněly hymny České republiky a státu Izrael.
Shromáždění na úvod pozdravil první místopředseda Senátu Jiří Drahoš, který řekl: „Je důležité nedopustit, aby se Židé a židovská kultura stávali cílem odvety za geopolitickou situaci ve světě. Naši vedoucí politici si velmi váží naší židovské komunity a vždy se budou nekompromisně stavět proti jakýmkoli formám antisemitismu a nenávisti u nás i ve světě. Antisemitismus v jakékoli formě by měl být nejen nezákonný, ale také společensky neakceptovatelný.“ Pan Drahoš vyjádřil přání, aby došlo k propuštění všech zbývajících rukojmí a na Blízkém východě konečně zavládl mír. A aby se nakonec naplnila i slova Hannah Arendtové, totiž že „odpuštění je jediný způsob, jak zvrátit tok historie.“
Dále vystoupila velvyslankyně Státu Izrael J. E. Anna Azari, která řekla: „Sdílená nenávist vůči Židům dosáhla úrovně, kterou jsme nikdy před tím neviděli. Ještě horší je ale skutečnost, že je to mladší generace – tedy ti, kteří jsou od holocaustu a jeho přeživších nejdále – kdo k antisemitismu inklinuje mnohem více. Můžeme se utěšovat tím, že nenávist tohoto druhu vidíme v České republice v porovnání s jinými zeměmi daleko méně. To je ale v nejlepším případě slabá útěcha. Pro židovský národ není globální cunami antisemitismu jen smutná – je nevýslovně nebezpečná.”
Hlavními hosty byli tři přeživší masakru 7. října z kibucu Mefalsim, vzdáleného jen dva kilometry od Pásma Gazy: manželé Noa a Noam Hanukovi a příslušník ochranky Šlomi Sasa. Vyprávěli svůj neuvěřitelný příběh záchrany a hrdinství.
Pod heslem „Nikdy více znamená teď!“ vystoupila dále spisovatelka Tereza Boučková, která ve svém projevu vyjádřila solidaritu s oběťmi masakru 7. října: „Většina obětí masakru neměla šanci se bránit. Lidé byli přepadeni o svátku klidu, ve dni odpočinku a vzájemného rodinného setkávání… Po pár dnech od hrůzy, která nekončí, se dočítám, že ozbrojenci z Hamásu připravili o život v Kibucu Kissufim, kousek od hranic s Gazou, i devadesátiletou ženu. Vyvlekli ji z krytu a zavraždili střelou do hlavy. Ta žena se narodila v Československu. Přežila koncentrační tábor Terezín… Zničit Izrael! To je od roku 2006, kdy Hamás vyhrál v parlamentních volbách, jeho krédo, jeho cíl. Lapit, zastřelit, podřezat, zapálit Židy.”
Lektorka Jad va-šem Miriam Mouryc popsala, jak umělci v Izraeli reflektují současnou krizi. Hudebně program doplnila skupina Mišpacha s izraelským zpěvákem Omerem Talem. Na závěr zazněla píseň “Am Israel Chai”, pozitivně laděná melodie, která symbolizuje naději pro izraelský národ do budoucna.
Akce se konala pod záštitou předsedy vlády Petra Fialy, předsedy Senátu Miloše Vystrčila a primátora hl. m. Prahy Bohuslava Svobody. S finanční podporou Česko-německého fondu budoucnosti, Magistrátu hl. m. Prahy a Židovského muzea v Praze.