Třídenní návštěva Baracka Obamy v Izraeli, jeho první ve funkci amerického prezidenta, vypadala jako setkání milujících se příbuzných po dvaceti letech – samý úsměv, přátelství a vřelá slova. Bylo diametrálně odlišné od první schůzky s premiérem Binjaminem Netanjahuem před čtyřmi lety, kdy si velice nepadli do oka, a jejich kohoutění pak poznamenalo izraelsko-americké vztahy na několik let.
Teď je vše zapomenuto, ledy roztály, vztahy jsou “nejpevnější v historii”, návštěva se vydařila a Obamova 500členná delegace v pátek za písečné bouře odletěla do Jordánska za stejných nevídaných bezpečnostních opatření, za jakých ve středu přiletěla.
Návštěva stála přes 10 milionů dolarů a zajišťovalo ji 15 000 policistů, stovky agentů v civilu, příslušníků speciálních sil, několik protiteroristických jednotek a komand přímého nasazení, desítky obrněných vozidel, skútrů, automobilů, speciálních vozidel vybavených přístroji na včasné zjištění raketového útoku, specialisté na likvidaci bomb, desítky lékařů, sester a sanitek a snad půlka armády i s bateriemi Patriotů a lapači nepřátelských raket Železná klenba, z nichž jeden stál po celou dobu Obamova pobytu přímo na Ben-Gurionově letišti. Obama si přivezl 12 vrtulníků Black Hawk, obrněné prezidentské limuzíny odolné proti chemickým a biologickým zbraním, svůj jaderný kufřík i krev vlastní krevní skupiny. Izraelští obyvatelé se museli smířit s dopravními zácpami, uzavírkami na dálnicích a silnicích a s ostřelovači na křižovatkách. Jak se vyjádřila reportérka Armádního rozhlasu, jestli Izrael takhle vítá amerického prezidenta, jak bude asi vítat mesiáše?
Stálo to všechno za to? Pro Izrael ano, pro Palestince ne. Palestinci jsou zklamaní, i když od Obamovy návštěvy moc nečekali. Teroristé v pásmu Gazy dali svůj postoj najevo čtvrtečním odpálením čtyř raket na Izrael, z nichž dvě zasáhly město Sderot a způsobily materiální škody. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás útok odsoudil, ale Palestinci na Západním břehu Obamu přivítali protiamerickými demonstracemi a úvodníkem ve vládním deníku al-Haját al-Džadída, který tvrdil, že útoky z 11. září spáchali svobodní zednáři, a ne muslimové, a že Hitler byl slušný a disciplinovaný člověk, zatímco Churchill a Roosevelt byli alkoholici. Palestinci už od začátku týdne protestovali ve všech větších městech na Západním břehu, pálili americké vlajky, hanobili Obamovy portréty hákovými kříži a posílali Obamu domů. Stejné protesty mu připravili i v pátek v Betlémě při návštěvě Chrámu Zrození Páně. Tamější městská rada se před ní pokusila z náměstí odstranit “památník historické Palestiny” vztyčený u příležitosti loňského přijetí neexistujícího státu za nečlenského pozorovatele OSN, protože mapa Palestiny na něm vyrytá poněkud pozapomněla na Izrael. Radikální aktivisty to ale tak rozhněvalo, že památník na náměstí zase vrátili.
Bílý dům před návštěvou upozornil, že prezident nepřiveze žádnou novou mírovou iniciativu, která by obnovila izraelsko-palestinská jednání, a že jeho úmyslem je “naslouchat”. Obama sice Palestincům v Ramalláhu potvrdil právo na vlastní stát, ale poradil Abbásovi, aby upustil od předběžných podmínek jednání s Izraelem v čele se zmrazením výstavby židovských osad na Západním břehu, s nímž před čtyřmi lety sám přišel, a na Abbásovu žádost, aby přemluvil Izrael k propuštění Palestinců uvězněných před rokem 1994, odpověděl, aby se s ní obrátil přímo na Izrael, až obnoví jednání o míru.
Zato Izrael je z Obamy nadšen. Prezident mu slíbil další peníze na obranu, zdůraznil jeho právo na sebeobranu, potvrdil nezadatelné právo Židů na Izrael a označil ho za “židovský stát”. Obě země se shodly, že syrské chemické zbraně nenechají padnout do rukou teroristů. Obama zopakoval, že nedopustí jaderný Írán, a prohlásil, že neočekává, že by nějaký izraelský vůdce svěřil rozhodnutí o bezpečnosti své země jinému státu. Jestli na soukromém jednání nabádal Netanjahua v otázce útoku na íránská jaderná zařízení ke zdrženlivosti, veřejnost, a především Írán, slyšely opak.
Návštěva měla napravit Obamovu chybu z počátku jeho prvního prezidentského období, kdy se vydal do Káhiry pronést “zásadní projev” k muslimům a Izrael poněkud nezdvořile vynechal. Projev mu přízeň muslimského a arabského světa stejně nepřinesl a současná návštěva ukázala, že se Obama v lecčems poučil. Jestli se na něčem soukromě dohodl s Netanjahuem, zůstalo to za zavřenými dveřmi.
Izraelci si dnes už nemyslí, že je Obama nemá rád, a světu návštěva demonstrovala, že Spojené státy jsou věrným spojencem Izraele a podporují ho i v otázce úderu na Írán. A to má svůj význam nejen pro Izrael, ale hlavně pro jeho nepřátele.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus
Gita Zbavitelová