Duch Amáleka a válka proti Izraeli

Dr. Jürgen Bühler


Izrael je ve válce! Po masovém teroristickém útoku ze 7. října se ocitl v jedné z nejsložitějších situací od svého založení v roce 1948. Národ má v současné době k dispozici stálou armádu s moderní vojenskou technikou, a navíc rekordní počet povolaných vojáků v záloze, kterých převyšuje 300 000. Všichni jsou nasazeni na třech bojových frontách: v Gaze na jihu, v Judeji/Samaří (Západní břeh) v centrální oblasti a na libanonské hranici na severu.

Musíme si však uvědomit, že tento boj je duchovní povahy a jako takový musí být veden zejména církví. Apoštol Pavel řekl: „Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.“ (Ef 6,12). Totéž platí i dnes.

7. října byl svět svědkem nejhoršího projevu antisemitismu od dob holocaustu. Útok Izrael naprosto zaskočil. Ještě více však šokovaly zprávy přicházející z desítek obklíčených izraelských obcí v okolí Gazy. Naprostá většina obětí nebyli vojáci IDF, kteří toho dne statečně bojovali. Hlavními terči byly spíše ženy, děti a starší lidé, kteří byli brutálně zavražděni, zmrzačeni, znásilněni, mučeni a upáleni zaživa ve svých domovech nebo odvezeni jako rukojmí do Gazy. Aby vyloučili veškeré pochybnosti, sami teroristé si své ukrutnosti nahrávali na kamery upevněné na těle a zanechali tak po sobě děsivý záznam svých odporných zvěrstev.

Jejich bezvýhradná krutost by však neměla být překvapením, protože v posledních desetiletích vůdci a duchovní Hamásu vyzývali k vyhlazení všech Židů na světě. A zakládací listina Hamásu výslovně cituje hadís (tradici), že „Soudný den“ nenastane, dokud muslimové nebudou zabíjet Židy tak, že skály a stromy budou volat: „Ó muslimové, za mnou je Žid, pojďte a zabijte ho!“. A Hamás trvá na tom, že tento boj musí osvobodit každou píď Palestiny od židovské nadvlády.

Je zde prastará nenávist – dokonce démonický duch –, který sdílí přesně tyto touhy. Opakovaně se projevoval prostřednictvím Amálekových potomků a nakonec nakazil i mnoho dalších národů. Tento zlovolný duch Amáleka znovu povstal 7. října. Rabínská literatura představuje Amáleka jako úhlavního nepřítele židovského národa. Dnes jej nazýváme násilným antisemitismem.

Amálek a Ezauova nenávist

Duch Amálekův je nejstarším nepřítelem Izraele. Amálekovci byli prvním národem, který na Izrael zaútočil, když odešel z Egypta do zaslíbené země (Ex17,8). Amálek byl Ezauův vnuk (Gn 36,12), který podle rabínů zdědil závist a nenávist svého děda Ezaua vůči svému bratru-dvojčeti Jákobovi.

Tato dávná nenávist má kořeny v určitých událostech jejich života. Když jejich matka Rebeka teprve čekala dvojčata, dostala slovo od Hospodina, že „starší bude sloužit mladšímu“. O tomto božském vyvolení se Pavel zmiňuje v listu Římanům 9,10–13 a v Ezauově srdci se rozrostlo v kořen žárlivosti. Za druhé, Bible popisuje Ezaua jako „rouhavého“ nebo bezbožného muže, který pohrdl svým prvorozenstvím a prodal ho svému mladšímu bratru Jákobovi za misku čočky. (Gn 25,29; Žd 12,16–17). Zatřetí Jákob podvedl svého otce Izáka, aby také obdržel požehnání prvorozeného (Gn 27). Všechny tyto události dohromady vytvořily v Ezauovi kořen hořkosti, který ho přivedl k tomu, že byl připraven svého bratra Jákoba zabít (Gn 27,41).

Po letech tato nenávist podnítila Ezauovo srdce, aby zmobilizoval 400 ozbrojených mužů, kteří měli „přivítat“ jeho bratra při návratu do zaslíbené země. Jákob znal hloubku nenávisti svého bratra-dvojčete a velmi se obával o své ženy a děti (Gn 32,11). A tak v noci před příchodem Ezauovy armády Jákob zápasil s Bohem a stal se „Izraelem“. V odpověď na jeho modlitbu se Bůh dotkl Ezauova srdce a bratři se usmířili.

Ezauův vnuk Amálek si však tohoto žárlivého ducha uchoval a stal se úhlavním nepřítelem Izraele až do konce dějin (Nu 14,25; Sd 3,13; 6,3; 10,12; Ž 83,7). Amálek se často objevoval v kritických okamžicích izraelských dějin, což nás učí důležitým zásadám pro dnešek. Podstatou této vražedné nenávisti vůči Židům je žárlivost na povolání a vyvolení Izraele k vykoupení světa, na jeho dědictví Země a na požehnání předané od Abraháma Izákovi a Jákobovi a jeho dvanácti synům.


Amálek v Refídimu

Amálek se jako národ poprvé objevuje v Exodu 17,8: „Tu přitáhl Amálek, aby v Refídimu bojoval s Izraelem.“ V tomto známém příběhu Mojžíš pověřil Jozua, aby sestavil vojsko, zatímco on spolu s Áronem a Chúrem se šli modlit na kopec. A právě tyto modlitby se staly rozhodujícím faktorem pro výsledek bitvy. „Dokud Mojžíš držel ruku nahoře, vítězil Izrael, když ruku spustil, vítězil Amálek.“ (Ex 17,11)

Amálek a David

Dočteme se, že těsně předtím, než se David stal izraelským králem, Amálekovci vypálili jeho tábor v Siklagu a unesli mu ženy (1S 30,1–2). David však „našel posilu v Hospodinu“ a zeptal se, zda má zaútočit. Bůh mu řekl, aby nepřítele pronásledoval, dostihl a zachránil rukojmí. Kupodivu se to vše odehrálo poblíž kibuců Be'eri a Kfar Aza, kde došlo k nejhorším zvěrstvům nedávného hamásovského masakru. To je tedy naše modlitba i ve stávající situaci – aby Izrael pronásledoval, dostihl a zachránil!


Amálekovec Haman (Ester 3–7)

Naposledy se Amálek objevuje v Božím slově v příběhu Ester. Haman, úhlavní nepřítel Židů, byl Agagovec; to znamená, že pocházel z rodu Agagova, amáleckého královského rodu (viz 1S 15; Nu 24,7). Jeho plán byl nejzákeřnější ze všech předchozích útoků, neboť Haman plánoval etnicky vyčistit Persii od všech Židů – mužů, žen i dětí (Est 3,8–9).


 

Aby se Ester mohla v této záležitosti obrátit na krále, potřebovala duchovní podporu, podobně jako Mojžíš s Áronem a Chúrem. Vyzvala celý Izrael k třídennímu půstu (Est 4,16).

Po tomto půstu se věci rychle změnily a došlo k úplnému zvratu. Židé se mohli dva dny bránit a jejich nepřátelé zahynuli. Haman byl překvapivě oběšen na téže šibenici, kterou postavil pro Židy.

Duchovní principy boje proti Amálekovi

Tyto příběhy obsahují několik společných témat, která nás učí, jak se máme v těchto dnech strategicky modlit.


1) Povaha ducha Amáleka: Přísný soud z nebe byl způsoben typem konfliktu, který Amálek vedl. Na konci svého života Mojžíš Izraeli připomínal „Pamatuj, co ti učinil Amálek, když jste táhli z Egypta. Střetl se s tebou na cestě a zničil ti zadní voj, všechny churavé za tebou, když tys byl ochablý a unavený; a nebál se Boha.“ (Dt 25,17–18)

Amálekovo nepřátelství přesahovalo pouhý spor, jednalo se o kruté a krvežíznivé soupeření. Jeho hlavním cílem byli slabí, unavení a opozdilci v izraelském táboře. Zaměřoval se především na civilisty – podobně jako dnešní pochmurný přízrak terorismu Hamásu. Proto se Jákob bál o své ženy a děti. A Amálek unášel ženy a děti v Davidově době. A konečně v Esteřině době byl terčem útoku celý Izrael – muži, ženy, děti i starší lidé.

Tentýž démonický duch násilí se projevil při brutálním vraždění nevinných izraelských civilistů Hamásem. Izraelští lékaři dospěli k závěru, že 80 % dosud identifikovaných obětí Hamásu bylo znásilněno nebo mučeno. Více než 240 jich zůstává jako rukojmí. Kromě toho se Amálek liší od ostatních historických nepřátel, jako je Egypt nebo Babylon, svým deklarovaným cílem vyhladit židovský národ. „Pojďme,“ praví, „vyhlaďme je, ať národem nejsou, ať se nikdy jména Izraele ani nevzpomene!“ (Ž 83,5)

2) Povaha bitvy: Všechny tyto příběhy o bitvách s Amálekem mají jedno společné – Izrael zvítězil díky modlitbě a půstu. Například po vítězství Izraele u Refídim se v příběhu v knize Exodus objevuje několik významných prohlášení, která stojí za komentář:

Hospodin řekl Mojžíšovi: „Zapiš na památku do knihy a předej Jozuovi, že zcela vymažu zpod nebes památku na Amáleka.“ I vybudoval Mojžíš oltář a pojmenoval jej: ‚Hospodin je má korouhev.‘ Řekl totiž: „Je vztažena ruka nad Hospodinovým trůnem. Hospodin vyhlašuje boj proti Amálekovi do posledního pokolení.“ (Ex 17,14–16)

 

  1. Vidíme, že modlitba hýbe nebesy. Mojžíš po této bitvě pronesl úžasný výrok. Jad al kiše Adonaj – „Je vztažena ruka nad Hospodinovým trůnem!“ prohlásil. Mojžíš pochopil, že když se modlí, dotýká se samotného nebeského trůnu. Jeho modlitba pohnula nebeskou říší a uvolnila nebeská vojska do boje za Izrael.
  2. V každé generaci povstane proti židovskému národu Amálek. Byl velkou výzvou již v biblických dobách a v průběhu dějin až do dnešních dnů, přičemž jeho posledním projevem jsou události v západním Negevu.
  3. Konečný osud Amáleka je již zpečetěn. Bůh vymaže jejich památku zpod nebe (viz Nu 24,20). To znamená, že když budeme uplatňovat Mojžíšovu strategii, můžeme očekávat vítězství!

Cestou k překonání tohoto bojovného, násilného ducha nenávisti, který se nyní projevuje po celém světě, je cílená, bojovná modlitba s postem, která trvá, dokud nedojde k průlomu. Konec je zpečetěn a poslední slovo bude mít Hospodin! Dnes je třeba pozvednout ruce církve. Musíme být jako Mojžíš, Áron a Chúr a vzájemně se podporovat v modlitbě. Izrael tuto modlitební pomoc zoufale potřebuje a právě pro „takový čas“ jsme povoláni.


3) Amálek, nepřítel na křižovatkách

Amálekův duch se projevoval především na významných křižovatkách izraelských dějin. Když Ezau plánoval útok se 400 bojovníky, Jákob se chystal přejít přes řeku Jabok zpět do zaslíbené země. Jákob vstupoval do svého dědictví a osudu, když Ezau zaútočil. Na této křižovatce se Jákob stal „Izraelem“ – tím, kdo spatřil Boha tváří v tvář (Gn 32,30).

Když Amálek zaútočil na Izrael u Refídimu, byl na své poslední zastávce před horou Sinaj a v nejzásadnějším okamžiku starozákonních dějin. Bůh sestoupil v ohni, uzavřel s Izraelem smlouvu a dal mu Desatero.

Davidovo potýkání s Amálekem mohlo vést k jeho ukamenování vlastním lidem a muž podle Božího srdce by se minul osudu. David však nalezl sílu v Hospodinu, bitvu vyhrál a o dvě kapitoly později se stal izraelským králem.

A konečně, kdyby zvítězil Haman, zahynuli by i dva velcí hrdinové Izraele. Jak Nehemjáš (který znovu vybudoval Jeruzalém), tak Ezdráš (který přinesl významné duchovní reformy) byli v Persii teprve dospívajícími chlapci a byli by zabiti.

I v moderní době vidíme hned po zrodu světového sionistického hnutí vznik nejhoršího projevu amálekovského ducha v srdci osvícené Evropy. Adolf Hitler a mocně svůdný nacistický duch zachvátili většinu německého národa a nacistické Německo vyvraždilo šest milionů Židů právě v době, kdy byl založen moderní stát Izrael.

Aplikace na dnešní dobu

Nedávná zvěrstva Hamásu by nás tedy měla přimět k zamyšlení. Je možné, že se Izrael nachází na další křižovatce? Chystáme se v Izraeli vstoupit do období duchovního probuzení, kdy se naplní dávná proroctví o tom, že Bůh vylije na Izrael svého Ducha? Možná jsme blízko zaslíbení ze Zacharjáše 12,10–14, kdy Bůh vylije Ducha milosti a prosby a oni pohlédnou na toho, kterého probodli. Možná přijdou časy z Ezechiela 36,24–38, kdy Bůh zaslíbil, že pokropí Izrael čistou vodou a vymění kamenná srdce za srdce z masa.

Je to kritická doba nejen pro Izrael, ale také pro církev. Už nestačí jen vyznávat lásku k Izraeli, je čas jednat. Je naléhavě zapotřebí soustředěných modliteb a půstu. Připojte se prosím k našim různým modlitebním iniciativám a v modlitbě zvažte, zda v této těžké době neuspořádat třídenní Půst Ester za Izrael.

Vím, že stejně jako Mojžíš, Áron a Chúr viděli průlom a jako Ester se stala svědkem naprostého obratu situace, i my věříme ve velký průlom pro Izrael, a to jak pro jeho armádu a vojáky, tak i pro duchovní stav národa. Připojte se k nám v tomto boji.

Textový rámeček: (str.33)

Zvažte prosím následující možnosti, jak se k nám připojit v modlitbě:

1) Připojte se k našim každodenním celosvětovým modlitebním shromážděním online.

2) Zvažte možnost připojit se k jednomu z třídenních Postů Ester za Izrael, které jsou každé tři dny zakončeny společným celosvětovým společenstvím.

3) Připojte se k našemu nepřetržitému online modlitebnímu řetězci Roš chodeš během těchto dnů války a veďte svou vlastní skupinu modlitebních bojovníků jako součást globálního hnutí. Více informací na info@icej.cz

Dr. Jürgen Bühler, prezident Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém