Žít beze strachu
Mentoři pomáhají přistěhovavším se židovským dětem prospívat
Nativia Samuelsenová
Akko je historické přístavní město na severním pobřeží Izraele. Dnes je to smíšené židovsko-arabské město s 60 000 obyvateli, z nichž 25 % tvoří přistěhovalci převážně z bývalých sovětských republik. Pro mnoho přistěhovaleckých rodin je integrace v podmínkách války, ekonomických těžkostí a sociální izolace velkou výzvou.
V posledních letech ICEJ sponzoruje program „Students Build a Community“ (Studenti budují komunitu) spojující izraelské vysokoškolské studenty s přistěhovaleckými židovskými dětmi, které se přizpůsobují životu v nové zemi. Mnohé z nich pocházejí z Ruska a Ukrajiny a i po několika letech v Izraeli se stále potýkají s překážkami v oblasti jazyka, studia a sociální integrace. Dobrovolníci z řad studentů pomáhají prostřednictvím týdenního individuálního odborného vedení svým mladým svěřencům zlepšovat se v hebrejštině, držet krok ve škole, budovat si sebevědomí a osvojovat si sociální dovednosti.
Nedávno se nám několik vysokoškolských dobrovolníků svěřilo, kolik pro ně tato podpora znamená, a povzbudivě zhodnotili pozitivní dopad programu.
Šahar Ohana, mentor a student inženýrství, byl 7. října povolán jako záložník do vojenské služby. Nejprve sloužil na severu Izraele, poté na jihu. Návrat domů nebyl snadný.
„Chvíli mi trvalo, než jsem se zorientoval,“ vzpomíná. „Ale díky tomuto projektu jsem měl důvod se vrátit. Jeden z chlapců, se kterými pracuji, propadal ze všech předmětů. Teď dostává jedničky nebo dvojky. To mě motivuje pokračovat. Vidím v tom radost a naději.“
„Dopad programu přesahuje rámec akademických výsledků,“ dodává Šahar. „Pomáhá dětem přímo, ale také posiluje komunitu. Nám mentorům dává smysl a sílu, i když nás zítra mohou znovu povolat do služby.“
Program v současné době podporuje asi 70 dětí přistěhovalců ve dvou školách v Akku: Tomer a Šazar. Každý týden se s dětmi schází 25 studentských mentorů. Zaměřují se na hebrejštinu, školní předměty a budování sebevědomí. Jednotliví studenti pracují podle individuálního plánu, který vychází z návštěvy v rodině a podnětů ze školy. Mentoři, z nichž někteří žijí ve sdílených bytech poskytovaných v rámci programu, tvoří podpůrnou komunitu v srdci města.
Silanet Tazaraová, studentka práv, která sní o soudcovské kariéře, vede v jedné ze škol debatní kroužek pro dívky.
„Probíráme témata jako rovnost, soukromí a respekt,“ vysvětluje. „Učím je, jak argumentovat a mluvit sebevědomě. Po jedné lekci mi jedna dívka řekla: ‚Přesně to chci v životě dělat – mluvit beze strachu.‘ To mi utkvělo v paměti.“
Hila Hamraová, která má zkušenosti s výchovou a poruchami učení, se do programu zapojila před třemi lety.
„S dětmi pracuji už od střední školy a moc mě to baví, velmi mě to naplňuje,“ prohlásila. „Každé dítě potřebuje alespoň jednoho dospělého, který v něj věří.“
„Jeden chlapec původem z Ukrajiny měl potíže navazovat přátelství,“ vyprávěla. „Pracovali jsme s ním ve skupině a on se pomalu otevíral. Nakonec si našel místo. Byla jsem pro něj jako starší sestra. Tato zkušenost mi připomněla, jak důležitá taková práce je.“
I během války projekt pokračoval navzdory raketovým útokům a stresu. Když byly školy uzavřeny a rodiny vysídleny, mentoři se přizpůsobili, nabízeli online sezení a pomáhali v krytech.
„Bylo to chaotické, ale nemohli jsme děti opustit, když potřebovaly podporu nejvíce, takže jsme se snažili být k dispozici, jak jen to šlo,“ řekl jeden z mentorů.
Pro mnoho mentorů tato zkušenost formovala pohled na vedení a službu.
„Tento projekt nám pomáhá růst stejně jako pomáhá dětem,“ řekl Šahar. „Učíme se převzít odpovědnost, budovat něco smysluplného a vytvářet lepší budoucnost nejen pro sebe, ale i pro příští generaci.“
Na otázku, co by chtěli ve světě změnit, mentoři odpovídají rychle: zajistit, aby lidé mohli svobodně usilovat o splnění svých snů a nebrzdily je jazykové bariéry, strach nebo okolnosti.
Kromě akademických kreditů dává program mentorům smysl a stabilitu, aby mohli usilovat o vlastní budoucnost.
„Změnilo mi to život,“ tvrdí Hila. „Mohla jsem studovat, pracovat jako dobrovolnice a dokonce i trochu ušetřit. Nyní pracuji v Tel Avivu, ale stále se na projektu podílím. Dal mi směr a motivaci.“
Studentští mentoři opravdu hmatatelně pomáhají mladým Izraelcům, kteří potřebují někoho, komu mohou věřit a kdo věří v ně.
Podpořte prosím náš fond pro aliju a integraci, aby mohl pomoci více židovským přistěhovalcům do Izraele. Příspěvky na tento účel zasílejte na účet č. 2001528834/2010, var. symbol 114. Můžete zaplatit také QR platbou nebo zabezpečeným online převodem přímo na stránkách www.icej.cz .