Fotografie od: Katarína Haršányová
Galerie 23. ročníku Kulturou proti antisemitismu
Pochod dobré vůle a Kulturou proti antisemitismu
Praha 2026 – 23. ročník
Am Israel Chaj – Izrael žije
Žádné výkřiky, žádné výhrůžky, žádný hněv. Jen úctu, radost a pokoj nesli ve svých srdcích účastníci Pochodu proti antisemitismu, který se konal v neděli 19. dubna,
v týdnu, kdy si celý svět připomínal Jom ha-šo´a – Den památky šesti milionů Židů zavražděných během druhé světové války.
Několik stovek účastníků všech generací vyšlo z náměstí Franze Kafky
u Staroměstského náměstí, mnozí nesli izraelské vlajky, aby vyjádřili svou solidaritu
s lidem Izraele. Pochod prošel bývalou židovskou čtvrtí a zastavil se před Rudolfinem, kde zazněly židovské písně a neostýchaví jedinci zatančili několik židovských tanců.
„Pochod se nesl v duchu letošního hesla, které hovoří o tom, že lid Izraele žije – Am Israel chaj. Smyslem bylo ukázat, že navzdory všem tragédiím, které se odehrávají, zůstává Izrael odhodlán žít dál. Současně oči pláčou, ale srdce se raduje,“ řekl Mojmír Kallus z ICEJ (Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém), které tuto akci pořádalo.
Průvod poté disciplinovaně za doprovodu policejní ochrany pokračoval Letenskou ulicí do Valdštejnské zahrady, kde akce v 15 hodin vyvrcholila pestrým kulturním programem.
Na zahájení se ozval zvuk šófaru, poté si přítomní minutou ticha připomněli před několika dny zesnulého herce Jana Potměšila, který se po dvacet let podílel na programu přednesem básní a dalších textů. Za přítomnosti pamětníků také uctili památku Židů zavražděných během holocaustu i oběti útoku islamistických teroristů z Gazy na Izrael 7. října 2023.
Poté zazněla česká a izraelská státní hymna v podání třech půvabných členek souboru Kochaviot (Hvězdičky).
Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer v úvodním proslovu upozornil na vzrůstající antisemitismus a válečné konflikty na Ukrajině a v Íránu. „Ztrácíme úsudek v tom, kdo je agresor a kdo oběť,“ prohlásil s odkazem na aktivity propalestinských skupin v západní Evropě. A pokračoval: „Je absurdní, že v době, kdy Izrael čelí nejbrutálnějšímu útoku nacionalismu a náboženské nesnášenlivosti, roste antisemitismus v Evropě a západní civilizaci vůbec. Jsou to síly temna, které čerpají svou energii z naší slabosti a ztráty vědomí základních civilizačních hodnot. Zastavme to včas! Aby zítra nebylo pozdě.“
Protože pozvaní hosté z Izraele nemohli kvůli zrušeným letům přijet osobně, zhlédli přítomní účastníci několik videí se svědectvím o tom, co se v Izraeli aktuálně děje. První z nich vypovědělo příběh navrácení ostatků Rana Gviliho, který byl zavražděn
7. října a unesen do Gazy, a jeho tělo bylo posledním z rukojmích, které se vrátilo zpět do Izraele. „Tehdy se celý Izrael radoval, že už není ani jeden – živý či mrtvý, který by byl v rukou teroristů,“ řekl Mojmír Kallus.
Poté zazněly písně October rain a New day will rise, které reprezentovaly Izrael na mezinárodní soutěži Eurovision Song Contest v posledních dvou letech. Do česko-anglicko-hebrejského „mashupu“ je pod názvem Říjnový chlad převedla a se Sárou Mertovou nádherně zazpívala Ludmila Hejretová. Po jejich zaznění Mojmír Kallus poznamenal, že je patrné, že proti antisemitismu se skutečně dá bojovat kulturou.
Antisemitismus opravdu ve světě narůstá do gigantických rozměrů, což bylo vidět
i na krátkém sestřihu smutných událostí – útoků proti Židům ve světě během poslední doby.
Bezpečnostní expert Milan Mikulecký poděkoval všem, kteří se nebojí veřejně promluvit a vyzval přítomné k větší aktivitě proti propalestinským a antisemitským snahám o ovládnutí veřejného prostoru.
Z velkoplošné obrazovky pozdravila účastníky paní Hana Sternlicht, pamětnice šoa žijící v jižním Izraeli. Zavzpomínala na minulé roky, kdy mohla být osobně přítomná ve Valdštejnské zahradě, a poděkovala za všechny modlitby a podporu Izraele v této těžké době.
Dalším video-hostem byla devatenáctiletá Irene Shavit, která vyprávěla, jak v kibucu Kfar Aza prožila 7. října teroristický útok, při němž byl před jejíma očima zavražděn její snoubenec Netta. Z této mladé ženy zářilo neuvěřitelné světlo, naděje
a odhodlání vyprávět svůj příběh a uctít tak památku svého milovaného přítele.
Poté opět vystoupilo trio Kochaviot, aby společně s kantorem Michalem Forštem zazpívalo hebrejskou píseň plnou víry v živého Boha a naděje na život izraelského národa Od Avinu Chaj/Am Israel Chaj.
Následovalo další krásné hudební vystoupení, tentokrát z video záznamu, na němž populární arabský zpěvák Nizar Francis zazpíval v hebrejštině a arabštině modlitbu Š´ma Israel.
Kazatel církve Křesťanské společenství v Havlíčkově Brodě Ladislav Matějček přečetl text Deklarace křesťanských vedoucích proti antisemitismu, který již podepsalo více než 70 vedoucích napříč denominacemi. Deklarace byla symbolicky předána do rukou paní Michaely Vidlákové, přítomné žijící svědkyně hrůz holocaustu.
Další osobností, která by za normálních okolností byla přítomna, byl velvyslanec státu Izrael v ČR pan Amir Weissbrod, který alespoň zaslal krátký video-pozdrav, v němž poděkoval, že je touto akcí připomínána památka obětí holokaustu a veřejně se deklaruje nesouhlas s antisemitismem. Zdůraznil: „Nikdy více…“
Na samý závěr vzácného setkání zazněla radostná píseň Tamid ohev oti – On mě stále miluje v podání populárního mladého izraelského zpěváka Sassona Shaulova, která je jeho osobním vyznáním víry v Boží lásku, která provází člověka v každé životní situaci. „Buď požehnán Bůh, který mě stále miluje, a vždycky má pro mě dobré věci,“ zaznělo několikrát v písni.
Jsme vděčni, že Česká republika si uchovává pozitivní vztah k Izraeli právě v této těžké době a tolik lidí je ochotno vyjádřit veřejně svou podporu židovskému národu. Nepřestáváme věřit, že stále platí slovo z knihy Genesis 12:3 „Požehnám těm, kdo žehnají tobě.“
Renata Hronová a Radek Hejret, ICEJ ČR