Portrét Rev. Abdou Maigy
David Parsons
Hospodin umí věci dokonale načasovat a jeho cesty jsou vyšší než cesty naše. Před čtyřmi lety jsme v ICEJ přijali prorocké slovo, že brzy otevřeme deset poboček v muslimských zemích. To bylo něco zcela nečekaného a kladli jsme si otázku, jak by k tomu mohlo dojít. Pak se ale objevil pastor z Afriky s jedinečným obdarováním a téměř sám a bez pomoci začal tuto smělou vizi měnit v realitu.
Reverend Abdou Maiga se narodil v přísně věřící muslimské rodině ve vesnici nedaleko Timbuktu v Mali. Rodiče jej dali do náboženské školy (dawa), kde měl studovat na imáma. Už jako teenager uměl recitovat celý Korán nazpaměť.
Pak se mu ale do rukou dostal křesťanský časopis, který mu otevřel oči pro evangelium. Abdou se stal křesťanem, zakusil pronásledování a přežil i pokusy o otravu. Bůh mu zachoval život. Později absolvoval teologický seminář a v současné době studuje mezinárodní rozvoj v doktorandském programu na univerzitě Williama Careyho v Kalifornii. Studoval také na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a zdokonalil se v biblické hebrejštině v Domově pro překladatele Bible.
Dnes je uznávaným pastorem a biblickým učitelem, jehož služba zasahuje do všech zemí francouzské západní Afriky. Je považován za předního odborníka na biblickou hebrejštinu, vyučuje také základy managementu a vedení a pracuje jako poradce pro řešení konfliktů a komunitní rozvoj.
Konečně, reverend Maiga hoří pro Izrael a intenzivně pracuje na rozšíření práce ICEJ v Africe. Před třemi lety, na výročním zasedání v Praze, byl jmenován ředitelem pobočky v Senegalu, kde žije. Současně byl pověřen koordinací práce v celé západní Africe. Od té doby využívá kontaktů mezi pastory i politiky, které vybudoval za více než 30 let své služby, a pomáhá ICEJ zakládat nové pobočky ve frankofonních zemích západní Afriky, které mají zpravidla muslimskou většinu.
Dosud takto vznikly pobočky v Beninu, Burkině Faso, Nigeru, Mali, Senegalu a Togu, obnovena byla práce v Pobřeží Slonoviny a připravuje se otevření poboček v Gambii a Guineji. Započítáme-li další práci v nejmenované arabské zemi a ve střední Asii, skutečně se blížíme počtu deseti nových poboček v zemích s muslimskou většinou.
„Hned když jsme se poprvé setkali, vnímal jsem velkou duchovní jednotu,“ vzpomíná Juha Ketola. „Bez něj bychom nebyli schopni otevřít v západní Africe tolik nových poboček. A navíc způsobem, kdy naši práci podporují všichni vedoucí církví i vysocí vládní představitelé, dokonce i v muslimských zemích. Abdou je pro naši organizaci opravdu velkým přínosem.“
Požádali jsme rev. Maigu o odpověď na několik otázek.
Co jste se jako mladý muslim učil o vztahu ke křesťanům a židům?
Korán a hadíty jsou v tomto ohledu nejednoznačné. Súra 29:46 učí, že židé a křesťané jsou „lidem Knihy“ a mají stejného Boha jako muslimové. Bibličtí proroci jsou tedy uznáváni. Jiná místa však označují židy a křesťany za polyteisty a falšovatele Bible a volají po tom, aby je Alláh zničil. Islámská eschatologie zcela jasně očekává, že Židé nakonec zahynou.
Jak se změnil váš pohled na Izrael a židovský národ poté, co jste se stal křesťanem?
Islámská teologie ohledně Židů a izraelsko-palestinského konfliktu vytváří v myslích mladých muslimů přirozený blok, který může vést k nenávisti vůči Izraeli a Židům. Když jsem se obrátil, uvědomil jsem si, že Ježíš byl Žid, že Bibli sepsali Židé a celý její kontext je židovský. Nemůžete tvrdit, že milujete Ježíše, a současně nenávidět Izrael a Židy.
Jak vypadá situace církve v západní Africe?
V posledních letech zaznamenala většina církví rychlý růst. Mnozí křesťané začali hledat intenzivnější vztah k Bohu, přišla nová svoboda v uctívání a vznikly tisíce nových živých sborů. I v silně islámských oblastech se mnoho lidí obrací. Rozhodujícím faktorem jsou jasně prokázané nadpřirozené dary jako uzdravení a vysvobození. Když lidé vidí Boží moc v akci, jejich víru to posiluje. Díky početnímu růstu dnes státní moc považuje křesťany za spolehlivé partnery a vytváří se nová rovnováha mezi státem a církví.
Jaký dopad na křesťany má nárůst radikálních islámských skupin?
Islamistické nebezpečí se stalo v poslední době viditelnějším kvůli akcím tzv. Al-Káidy v Maghrebu, kdy francouzská armáda intervenovala v severní části Mali. Radikální milice jsou ale v západní Africe přítomny už delší dobu. Hlavním zdrojem jsou islamisté z Alžírska, Mauretánie a Libye. K tomu je třeba připočíst nájezdy skupiny Boko Haram, která se nedávno přihlásila k tzv. Islámskému státu, v Nigérii, Kamerunu, Čadu a Nigeru. Tyto skupiny čerpají z dobyvatelské tradice, která je neoddělitelnou součástí islámu. Před několika lety začaly zdůrazňovat misijní povahu islámu. Po celé západní Africe se jako houby po dešti množí radikální mešity, jejichž činnost často doprovází sociální a humanitární práce. Tato strategie se nyní rozvinula do podoby vojenského dobývání s nepředstavitelným fanatismem. Křesťané v západní Africe platí vysokou cenu: mnoho kostelů bylo zničeno, křesťané jsou fyzicky napadáni. To trochu zpomaluje růst církve, ale víme, že krev mučedníků je semenem nových křesťanů.
Jak se na radikální islamisty dívají západoafrické vlády?
Všichni státníci, ať už jsou muslimové nebo ne, uznávají, že radikální islám je jedním z největších nebezpečí pro lidstvo a sociální soudržnost. I muslimští politici vidí, že pokud nebude radikální islám pod kontrolou, povede to k celkovému úpadku islámu. Žádný věrohodný vůdce se dnes nemůže ztotožnit s radikálním islámem, protože mezi první oběti vždy patří muslimové.
Jak se dívají na Izrael?
Měl jsem tu čest hovořit o Izraeli s řadou státníků a ministrů a uvědomil jsem si, že na západě Afriky patří Izrael k nejobdivovanějším státům. Izrael má ve skutečnosti víc přátel než nepřátel. Slyšel jsem národní vůdce přiznat, že Izrael je jediná demokracie na Blízkém východě a jedna z nejdemokratičtějších zemí na světě.
Proč se angažujete v ICEJ?
ICEJ má jedinečnou vizi a poslání. Podporou a potěšováním Izraele a Židů se nepochybně dotýkáme Božího srdce a přijímáme požehnání pro své národy. Navíc ICEJ přináší v osobě Ježíše most mezi Araby a Židy, což je mimořádný nástroj míru a smíření. Práce ICEJ tedy nespočívá jen v podpoře Božího národa Izraele, ale směřuje také k řešení izraelsko-palestinského konfliktu a zvěstování biblických pravd mezi národy.
David Parsons je ředitel ICEJ pro komunikaci; přel.: -mk-