Evropská unie šokovala Izrael – vydala direktivu, která všem 28 členským zemím zakazuje jakoukoli spolupráci s izraelskými subjekty na Západním břehu Jordánu, ve východním Jeruzalémě a Golanských výšinách, protože podle unie tato území Izraeli nepatří. Nařízení se týká financování, udělování stipendií, vědeckých grantů a dokonce i ocenění. Každá smlouva mezi unijními státy a Izraelem musí navíc obsahovat klauzuli, že zmíněná území nejsou součástí Státu Izrael. Direktiva bude v platnosti od 1. ledna až do roku 2020. Podle unie je “v souladu s jejím dlouhodobým postojem, že izraelské osady jsou nezákonné”.
Jeden izraelský představitel označil direktivu za zemětřesení. Tím také opravdu je, protože bude mít dalekosáhlé důsledky a Izrael nesmírně poškodí. Ovlivní negativně nejen ekonomiku, protože Evropská unie dováží ze Západního břehu zboží v hodnotě 287 milionů dolarů ročně, ale i vědu, kulturu, sport nebo univerzitní spolupráci. Například pro vědu může znamenat až čtyřicetiprocentní snížení rozpočtu na výzkum a zánik řady výzkumných projektů. V současnosti dostává evropské granty 1900 izraelských vědeckých projektů na univerzitách, v průmyslu či nemocnicích v celkové hodnotě 750 milionů eur. Zatím není jasné, jak přísně se bude směrnice uplatňovat v praxi, například přeruší-li Evropa spolupráci s Hebrejskou univerzitou jen proto, že se její koleje nacházejí ve východním Jeruzalémě.
Izraelští představitelé reagovali na evropskou direktivu velmi ostře. Podle nich je to “finanční teroristický útok” a jen ukazuje, jak málo je Evropská unie obeznámena s realitou na Blízkém východě, a nemůže proto hrát roli v mírovém procesu, protože předvedla, že není nestranná. Premiér Binjamin Netanjahu poznamenal, že by unie měla raději věnovat pozornost naléhavějším otázkám, jako je například Sýrie nebo jaderný Írán, a prohlásil, že si Izrael nenechá diktovat, kde má hranice. Rada Ješa, nejvyšší orgán osad na Západním břehu, vyzvala kabinet, aby na oplátku zakázal všechny evropské rozvojové projekty na palestinských územích, a někteří její představitelé podpořili anexi celého Západního břehu a přirovnali direktivu k bojkotu či nacistickým selekcím za holokaustu.
Uvítala je pouze palestinská samospráva, která si stejně jako unie neuvědomuje, že direktiva postihne i Palestince. V izraelských podnicích na Západním břehu jich pracují desetitisíce a o tuto práci velmi stojí, protože tam nejen dostávají třikrát vyšší platy než u palestinských firem či samosprávy, ale především vůbec mají práci, protože na palestinských územích je 21procentní nezaměstnanost. Podle statistických údajů si vloni Palestinci v izraelských podnicích vydělali částku srovnatelnou s 9 % ročního rozpočtu samosprávy. Když ale tyto firmy nebudou mít finanční prostředky, první, koho propustí, budou právě Palestinci.
Evropské tažení proti izraelským osadám navíc direktivou zřejmě nekončí. Unie se už delší dobu chystá svým členům nařídit, aby označovali osadnické produkty, které jsou už od roku 2005 v Evropě trestány vyšším dovozním clem, speciální nálepkou, že pocházejí “z okupovaných území”. Podle kuloárních informací unie také zvažuje zavedení víz pro všechny osadníky, jestli se Spojeným státům nepodaří obnovit mírový proces – přesněji, jestli Izrael nepřistoupí na předběžné palestinské podmínky a nezmrazí výstavbu osad a nezaváže se k jednání o Palestině s hranicemi z roku 1967.
Izraelská média reagují jinak než vláda – podle nich se nemá čemu divit. Evropská unie trvale odmítá její vysvětlování, že osady nejsou překážkou míru, jak tvrdí Palestinci, a kabinet by tak měl být alespoň trochu citlivější a vstřícnější k jejímu postoji a přinejmenším se zdržet kroků, které unie považuje za provokativní, jako je schvalování nových bytových jednotek na Západním břehu. Všichni se však shodují, že směrnice bude mít negativní dopad na pokusy o obnovu mírového procesu – všechny podobné kroky jen snižují motivaci Palestinců k ústupkům i ochotě jednat a vzbuzují v nich pocit, že svět vyřeší všechny problémy za ně.
Necitlivá je ale i klauzule nové direktivy, která v každé smlouvě požaduje souhlas Izraele s větou, že Západní břeh a východní Jeruzalém nejsou jeho součástí. Evropská unie mu tak upírá právo i na Židovskou čtvrť jeruzalémského Starého Města a zejména na nejposvátnější místo judaismu, Zeď nářků.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus
Gita Zbavitelová