Foto: Daniel Ebener
Začalo to v Basileji
ICEJ oslavilo 125. výročí prvního sionistického kongresu
David Parsons
O posledním srpnovém víkendu se v Basileji sešlo několik stovek křesťanů, židovských představitelů a oficiálních hostů, aby si připomněli první sionistický kongres, který uspořádal Theodor Herzl ve stejném hudebním sále městského kasina přesně před 125 lety.
Akci zorganizovala švýcarská kancelář ICEJ pod vedením Reného Emmeneggera, kterému se podařilo získat pestrou mozaiku švýcarských řečníků od židovských hostů přes faráře luterské církve až po evangelikály. Jejich poselství bylo jasným výrazem podpory a přátelství k židovskému státu. Konferenci zahájil prezident ICEJ Jürgen Bühler a na závěr promluvil viceprezident pro mezinárodní záležitosti Mojmir Kallus.
„Přesně před 125 lety se právě v tomto sále zrodil Stát Izrael. Věřím, že účastníci tehdejší konference by si těžko dovedli představit, jak bude Izrael vypadat dnes. Že bude znám jako „start-up nation“ zaujímající přední místo ve světě ve vědě a výzkumu, jehož objevy a vynálezy přinášejí požehnání všem národům. Dnes jsme se sešli, abychom oslavili, co Bůh s židovským národem udělal a dělá, a abychom mu potvrdili naši podporu i do budoucnosti,“ řekl Jürgen Bühler.
Mojmír Kallus v závěrečném příspěvku věnovaném významu sionismu v 21. století zdůraznil, že boj proti antisemitismu je stále aktuální, stejně jako v Herzlově době, i když se vyskytuje v jiném kabátě. Připomněl obrat v křesťanské teologii po druhé světové válce, jehož první formulace se objevily ve švýcarském Seelisbergu v roce 1947. „Dnes už mezi křesťany panuje převážně shoda, že církev nenahradila židovský národ a že Boží smlouva s Abrahamem a jeho potomstvem je stále platná. Méně jasno však křesťané mívají, když se setkávají s projevy antiizraelismu, za nímž se pod rouškou kritiky židovského státu skrývá stále stejný antisemitismus.“
Účastníci konference přijali na závěr tuto rezoluci:
My, křesťanští delegáti shromáždění v Basileji dne 28. srpna 2022 si spolu s našimi židovskými přáteli připomínáme 125. výročí prvního sionistického kongresu, který se konal právě v tomto sále v srpnu 1897. Od té doby slavila vize, kterou zde prezentoval Theodor Herzl, mnoho velkých úspěchů, především obnovení izraelského státu v květnu 1948.
Dnešní úspěchy Státu Izrael by pravděpodobně překonaly očekávání účastníků basilejského kongresu v roce 1897. Izrael dnes na Blízkém východě září jako jediná skutečně svobodná a silná demokracie. Izrael se stal silným ekonomickým hráčem a jeho průlomové vědecké a výzkumné výsledky jsou úchvatné a mají dopad na všechny národy světa.
Naplnění Herzlovy vize je však spojeno také s velkými obětmi. Šest milionů Židů bylo brutálně zavražděno v době holocaustu spáchaného nacistickým Německem a jeho kolaboranty v letech 1938 až1945. Když si dnes připomínáme první sionistický kongres, chceme připomenout a potvrdit také důležité události, které v následujících desetiletích vedly k obnovení židovské státnosti i k obratu v židovsko-křesťanských vztazích. Současně chceme zmínit výzvy, před nimiž židovský národ a stát dnes stojí.
Zaprvé, s velkým uznáním připomínáme historickou konferenci ve švýcarském Seelisbergu, která se konala v roce 1947, pouhé dva roky po holocaustu, na níž křesťanští a židovští teologové položili nové základy židovsko-křesťanského dialogu a apelovali na křesťany, aby se více angažovali v boji proti antisemitismu. Při této příležitosti potvrzujeme deset tezí ze Seelisbergu:
1. Pamatujme, že jediný Bůh mluví skrze Starý a Nový Zákon k nám všem.
2. Pamatujme, že Ježíš se narodil židovské matce z rodu Davidova a z izraelského lidu a že jeho věčná láska a odpuštění zahrnuje jeho vlastní lid a celý svět.
3. Pamatujme, že první učedníci, apoštolové a první mučedníci byli Židé.
4. Pamatujme, že nejvyšší přikázání křesťanství, milovat Boha a bližního, které bylo vyhlášeno už ve Starém Zákoně a které Ježíš potvrdil, je bez výjimky závazné pro křesťany i Židy ve všech mezilidských vztazích.
5. Vyhýbejme se znevažování biblického nebo pobiblického judaismu za účelem vyvyšování křesťanství.
6. Vyhýbejme se používání slova „židé“ výhradně ve smyslu nepřátel Ježíše, a výrazu „Ježíšovi nepřátelé“ k označení celého židovského národa.
7. Vyhýbejme se předkládání pašijového příběhu způsobem, který přikládá vinu za smrt Ježíše pouze Židům. Je skutečností, že ne všichni Židé požadovali Ježíšovu smrt. Zodpovědnost nesou nejen Židé, protože kříž, jenž nás všechny zachraňuje, zjevuje, že Kristus zemřel za hříchy nás všech.
8. Vyhýbejme se zmínkám o biblických kletbách či o volání zuřícího davu „jeho krev na nás a na naše děti“, aniž bychom pamatovali, že toto volání nemůže převážit slova Páně: „Otče odpusť jim, neboť nevědí, co činí“, která mají mnohem větší váhu.
9. Vyhýbejme se šíření bezbožných představ, že Židé jsou zavržení, prokletí a určení k věčnému utrpení.
10. Vyhýbejme se tomu, abychom zamlčovali skutečnost, že první členové církve byli Židé.
Zadruhé, konstatujeme že konference v Seelisbergu se konala rok předtím, než byl Stát Izrael obnoven, a proto vyzýváme křesťany, aby se připojili k těmto dodatečným tezím, jež předkládáme v duchu Seelisbergu:
11. Potvrzujeme, že dnešní obnovený židovský stát je dokladem vztahu Boží smluvní věrnosti vůči židovskému národu, který byl poprvé zpečetěn s praotcem Abrahamem přes čtyřmi tisíci lety. Tato smlouva, která je o dvě tisíciletí starší než křesťanská víra, nebyla nikdy zrušena a podle Božího slova je neodvolatelná. Je důležité, aby křesťané věděli a respektovali, že Izraelská země hraje ústřední roli pro judaismus a židovskou identitu.
12. Potvrzujeme, že právo Izraele na existenci v míru a bezpečí je nepopiratelné. Tuto zásadu řádně potvrdilo mezinárodní společenství, když uznalo historická předchozí práva a nároky židovského národa na Izraelskou zemi v Balfourově deklaraci v roce 1917, na konferenci v San Remu v roce 1920, založením britského mandátu pro Palestinu schváleného Společností národů v roce 1922, plánem OSN na rozdělení Palestiny v roce 1947 a přijetím Izraele za člena OSN v roce 1949. Dnes oslavujeme fakt, že Izrael zaujal své právoplatné místo mezi národy, což představuje naplnění Herzlovy vize obnoveného židovského státu, který slouží jako bezpečný přístav pro židovské komunity ohrožené jak antisemitismem, tak asimilací.
13. Potvrzujeme Jeruzalém jako věčné a nedělitelné hlavní město Státu Izrael. Historické vazby židovského národa k Izraeli jsou staré 3000 let, když král David vyhlásil Sion za duchovní a politické centrum izraelského národa. Od té doby udržovali Židé i v diaspoře toto pouto živé svými modlitbami a nadějí na „příští rok v Jeruzalémě“.
14. Potvrzujeme, že antisemitismus zůstává i dnes hrozbou pro židovský národ a křesťané jej musí odmítat a bojovat proti němu. Antisemitismus není přijatelný nikdy, ani v klasické formě antijudaismu, ani v novějších formách antiizraelismu a antisionismu. V tomto ohledu jsme znepokojeni globálním úsilím delegitimizovat Stát Izrael. Jsme hluboce znepokojeni tím, že na ulicích evropských měst jsou tolerovány hlasy, které zpochybňují samotné právo Státu Izrael na existenci. To je nepřijatelné. Vyzýváme křesťany a vlády, aby zaujali jasné a nekompromisní stanovisko proti těmto moderním formám antisemitismu.
15. Potvrzujeme biblickou výzvu celosvětové církvi potěšovat Izrael. Apoštol Pavel označuje církev za „dlužníka“ židovského národa, protože skrze něj jsme přijali Mesiáše i Písma a protože Ježíš sám řekl, že „spasení je ze Židů“. Vyzýváme proto dnes křesťany na celém světě, aby se modlili za pokoj Jeruzaléma a za dobro Státu Izrael, projevovali Izraeli přátelství a podporu a prokazovali židovskému národu kdekoli na světě bezpodmínečnou lásku a podporu.
16. Konečně, s potěšením konstatujeme, že v rychle rostoucí globální evangelikální komunitě dochází dnes ke změně paradigmatu, což vede k výrazným změnám postojů vůči Izraeli a židovskému národu u stovek milionů věřících. Křesťanské sbory a denominace ve všech světadílech, a zejména na globálním jihu, stále více chápou biblické hebrejské kořeny své víry a stávají se opravdovými a bezpodmínečnými přáteli Izraele a židovského národa. Toto rostoucí hnutí je třeba dále posilovat a podporovat.
David Parsons je viceprezident a hlavní mluvčí ICEJ; překlad: Mojmír Kallus