Izrael je symbolem naděje

Kulturou proti antisemitismu po dvacáté v ulicích Prahy

V neděli 16. dubna 2023 se sešlo v centru Prahy několik stovek lidí, kteří uctili památku obětí holocaustu a vyjádřili solidaritu s Izraelem. Mezi nimi bylo téměř dvě stě středoškoláků z Německa, Česka a Slovenska, kteří v rámci projektu kreativním způsobem zpracovali téma umění v holocaustu. Akce se koná již dvacet let při příležitosti dne památky obětí šoa a účastníci se shodli na tom, že udržování takové tradice má stále větší význam.

Akce začala Pochodem dobré vůle ze Staroměstského náměstí. Na Palachově náměstí před Rudolfinem zazněla píseň Chaj, oblíbená izraelská melodie vyjadřující zkušenost židovského národa, který přežil i nejtemnější období a nikdy neztratil naději.

Hlavním tématem programu ve Valdštejnské zahradě byl osud Helgy Hoškové Weissové.

Pamatuji si přesně na ten den, kdy jsem si šla pro vysvědčení ze čtvrté třídy a už jsem věděla, že po prázdninách se do školy nesmím vrátit. Maminka na mě čekala, já jsem plakala a ona mě utěšovala: „Neplač, ještě si lidé budou myslet, že máš špatné známky.“

Těmito slovy začíná Helga Hošková Weissová své vyprávění o tom, co zažila za holocaustu. Když byla v roce 1941 jako dvanáctiletá společně s rodiči deportována do koncentračního tábora Terezín, vedla si deník, který doprovázela ilustracemi vyjadřujícími touhu po normálním životě. Její otec, který si byl vědom jejího výtvarného talentu, jí řekl: „Maluj, co vidíš!“ Její realistické kresby z terezínského ghetta se tak staly jedním z významných dokladů nacistické vyhlazovací politiky proti Židům. Po návratu z Osvětimi doplnila deník ilustracemi zachycujícími osvětimské peklo.

Helga prošla Terezínem i Osvětimí a konce války se dožila v koncentračním táboře Mauthausen. Po válce studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Emila Filly. Stala se uznávanou akademickou malířkou, která vystavovala po celém světě. Nepřekvapí, že se ve své tvorbě věnuje tématu holocaustu.

93letá akademická malířka byla osobně na shromáždění přítomná, zazněl záznam jejího unikátního svědectví i ukázky z básnické sbírky jejího tatínka Otty Weisse v podání Jana Potměšila. O hudební doprovod se postaral její syn Jiří a vnučka Dominika a v Terezínské hymně i čtyři její pravnoučata.

Shromáždění pozdravil za spolupořadatele první místopředseda Senátu Jiří Drahoš, který připomněl, že Evropa byla historicky vybudována na křesťansko-židovských kořenech. „Tyto kořeny můžeme ochránit pouze tehdy, budeme-li o ně neustále pečovat a upozorňovat na to, že jsou základní hodnotou evropské civilizace. Proto je třeba neustále burcovat proti všem formám zla, xenofobie a demagogie,“ řekl Drahoš.

Primátor Bohuslav Svoboda, který vedle předsedy vlády Petra Fialy a předsedy Senátu Miloše Vystrčila udělil akci svou záštitu, vyzdvihl, že je vedena v pokojném a kulturním duchu. „Velmi si vážím toho, že odpovědí na agresivní vystupování rasistických skupin není křik a dohadování se s oponenty, ale toto pokojné shromáždění, kulturní program nebo připomínka holocaustu. Je velmi důležité nerezignovat a aktivním, ale poklidným způsobem nadále hájit pravdu.“ Izraelská velvyslankyně Anna Azari ve svém projevu v češtině zdůraznila význam tradice, která je důležitá, protože vypovídá něco o nás, o naší civilizaci. „Naše dnešní setkání je součástí tradice, která ukazuje nejen to, že jsme lidé, ale hlavně ukazuje to, jací lidé jsme. A takové tradice musíme zachovat.“

Na shromáždění promluvil také Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze. Ocenil dlouholetou spolupráci na vzdělávacích programech pro mládež s Křesťanským velvyslanectvím, jehož činnost přirovnal k činům Spravedlivých mezi národy v dnešní době.

Předseda pořádající organizace ICEJ Mojmír Kallus na závěr vyzval k solidaritě s obětmi teroru v Izraeli. Citoval rabína Lea Dee, jemuž teroristé minulý týden zastřelili manželku a dvě dcery. Rabín v reakci nevyzval k pomstě ani nenávisti, nýbrž k rozlišování mezi pravdou a lží. Vyzval veřejnost, aby se na počest jeho zavražděné manželky a dcer vyfotografovali s izraelskou vlajkou. „Sdílením izraelské vlajky uděláme něco pro to, abychom rozlišovali mezi dobrem a zlem. Ať izraelská vlajka je dnes celému lidstvu poselstvím, že teror nikdy nebudeme akceptovat jako něco legitimního. Nikdy nebudeme za vraždu dávat vinu obětem. Neexistuje morální ekvivalence mezi teroristou a obětí.“ V souladu s touto výzvou účastníci zakončili shromáždění hromadnou fotografií s rozvinutou izraelskou vlajkou.

kontakt:

Mojmír Kallus

tel. 603 720 751

email: mojmir.kallus@gmail.com

Projekt se konal pod záštitou předsedy vlády ČR Petra Fialy, předsedy Senátu PČR Miloše Vystrčila a primátora hl. m. Prahy Bohuslava Svobody. Akci podpořil Magistrát hl. m. Prahy, Česko-německý fond budoucnosti, Ministerstvo kultury ČR a Židovské muzeum v Praze.

Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ) bylo založeno v roce 1980 v Jeruzalémě jako výraz rozpoznání biblické důležitosti celého města Jeruzalém a jeho spjatosti s židovským lidem. Tato globální křesťanská charitativní a vzdělávací organizace dnes ve více než 90 zemích světa reprezentuje miliony křesťanů, různé církve a denominace. V České republice působí její pobočka od roku 1995. Na vzdělávacích programech spolupracuje s Židovským muzeem v Praze, Terezínskou iniciativou a Mezinárodní školou pro výuku o holocaustu při památníku Jad Va-šem v Izraeli.