Třetí konference ICEJ Connection přinesla velké požehnání

Cesta k jednotě vede přes Izrael

Třetí konference ICEJ Connection přinesla velké požehnání

V Českém Těšíně proběhl ve dnech 15. – 17. února 2024 třetí ročník konference „ICEJ Connection“, jejímž cílem je navázat spojení mezi Božím lidem ve střední Evropě a na Blízkém východě, propojit věřící všech denominací s Izraelem, ukázat na dílo smíření spojující Židy a křesťany, a zvláště Židy a Araby, osvětlit spojení mezi biblickými proroctvími a realitou dnešního Izraele a povzbudit křesťany k zapojení se do Božího díla obnovy Izraele.

Hlavním hostem byl letos nestor izraelského mesiánského hnutí Benjamin Berger, který spolu se svým bratrem Rubenem vede Společenství Beránka na hoře Sion v jeruzalémském Starém Městě. Chvály a uctívání vedl dřívějším účastníkům dobře známý Šílo ben Hod s manželkou Sárou, kteří se konference účastní od prvního ročníku. Letos jej doplnil arabský zpěvák z Haify Nizar Frances, jehož životní vizí je vytvářet mosty lásky mezi Židy a Araby a přispívat tak ke smíření, které je možné jedině skrze Ježíše, Knížete míru.

Boží duch vanul prostorem Křesťanského centra od první minuty, kdy Šílo vystoupil na pódium a pozval účastníky ke chválám. Ve známých písních se pak často střídal zpěv v hebrejštině a v arabštině jako mocná ilustrace smíření a Boží lásky.

Benjamin, známý v širokých kruzích české a slovenské církve, začal doslova od Adama, aby ilustroval, proč je Izrael stále tak důležitý. Když Bůh vyvolil Abrahama, jeho záměrem bylo požehnat celému světu (Genesis 12:3), a to skrze vznik a kultivaci konkrétního národa, jehož posláním je být „královstvím kněží a národem svatým“ (Exodus 19:6).

Bůh tedy pracuje s národy a Izrael má představovat model, jak může vypadat národ, jehož Králem je sám Bůh. Přestože Izrael si v určitou chvíli přál lidského krále, jako mají ostatní národy, Bůh svůj plán nikdy neopustil. Vždyť Ježíš kázal evangelium království, a právě o něm vyučoval učedníky po svém zmrtvýchvstání. Proto byla jejich poslední otázka před jeho odchodem zaměřena právě na obnovu království pro Izrael. Tehdy ten čas ještě nenastal.

Avšak po dvou tisících letech rozptýlení dnes zní slovo Izajáše, že Izrael „přijal dvojnásobně z ruky Hospodinovy za všechny své hříchy“ (Iz 40:2) a Bůh sám jej znovu shromažďuje (Jer 31:10), aby jej připravil na příchod Krále Mesiáše, který usedne v Jeruzalémě na trůn Davidův a bude kralovat.

Prvotiny tohoto duchovního dění jsou už dnes patrné právě v podobě fenoménu mesiánských Židů, kteří se po dvou tisíciletích v Těle Kristově znovu objevili. Právě s nimi je spojován verš, který byl tématem letošní konference: „Jestliže jejich zavržení znamenalo smíření světa s Bohem, co jiného bude znamenat jejich přijetí než vzkříšení mrtvých!“ (Řím 11:15)

Proto má Izrael klíčový význam v poslední době, a proto se jej satan snaží zničit. Celá konference se nesla ve stínu masakru Hamásu ze 7. října, ale zazněla také povzbudivá svědectví o tom, že Bůh si i této tragédie používá. Mnoho Židů hledá cestu k Bohu; mnozí se nikdy v životě nemodlili, ale najednou si vzpomněli alespoň na „Šma Jisrael“ – a Bůh jim odpovídal. Podle nedávného průzkumu uvádí třetina Izraelců, že od 7. října se více přiklonili k Bohu.

Úkolem církve je stát při Izraeli modlitbou i prakticky. Věřící z národů jsou naroubováni na pravý kmen Izraele – a kdyby byl zničen Izrael, byli bychom zničeni s ním. „O Sionu se bude říkat: ten i onen se tam narodil“ (Žalm 87:5). Každý z nás se zrodil na Sionu, a to je společný základ všech věřících, bez ohledu na to, k jaké patří denominaci. Cesta k jednotě, za kterou se Ježíš modlil v 17. kapitole Janova evangelia, tak vede skrze pokorné uznání zvláštního místa židovského národa v Božím plánu a vymýcení veškerého antisemitismu.

Tuto skutečnost ilustrovali další řečníci v krátkých moderovaných rozhovorech. Pavol Strežo představil iniciativu Towards Jerusalem Council II (Směrem k druhému jeruzalémskému koncilu), která chce připravit církev na den, kdy znovu přijme věřící Židy za plnohodnotné a svébytné společenství a uzná jejich prvorozenství. Henryk Wieja hovořil o tom, jak konzultuje své myšlenky s Benjaminem a dává si pozor, aby necitlivým přístupem vycházejícím z pohanství nekladl Židům kámen úrazu. Mojmír Kallus s Danem Žingorem v závěrečném shrnutí konstatovali, že Izrael má jedinečnou úlohu v plánu spásy, zatímco úkolem věřících je být svědectvím Židům a solí v národech.

Bohatý program doplnilo svědectví Šíla a Nizara, které dále ilustrovalo duchovní pohyb v Izraeli, ale i obtížnou situaci soužití v současné napjaté době.

Rekordní účast z Česka i ze Slovenska, která zcela zaplnila prostory hostitelského sboru, ukazuje, že konference si nachází své místo a má věřícím co dát. Velký dík patří desítkám dobrovolníků z Křesťanského centra, kteří nezištně zajišťovali veškerou organizaci včetně jídla a významně přispěli k hladkému průběhu. Děkujeme – a těšíme se na shledanou ve dnech 13.-15. 2. 2025!

Mojmír Kallus